Paul Newman

Newman se v roce 1951 se svou první manželkou Jackie Witte a malým synem Scottem přestěhoval na Staten Island, do New Yorku. V té době začínal hrát na Brodwayi. Krátce poté se začal přesunovat do televize, kde se například objevil v jednom z prvních Sci-Fi seriálů Tales of Tomorrow. Svou první vedoucí úlohu získal v roce 1954 historickým velkofilmem Stříbrný kalich, který se stal ve své době hitem, ovšem sám Newman jej později označil za propadák.

Proslul hned svým druhým filmem Někdo tam nahoře mě má rád (1956), kde si zahrál hlavní roli boxera Rockyho Graziana. V dramatu Dlouhé, horké léto (1958) si zahrál hlavní úlohu žháře Bena Quicka a dal se dohromady se svou budoucí manželkou Joanne Woodwardovou (z minulosti se už vzájemně znali). V téže době natočil i známé drama Kočka na rozpálené plechové střeše (1958), kde se objevil po boku Elisabeth Taylororové. Adaptace divadelní hry Tennesseeho Williamse zaznamenala mimořádný úspěch a oba hlavní představitelé byli oceněni nominací na cenu Akademie. Tehdy také probíhaly spekulace, zda spolu Newman a Taylorová během natáčení neprožili románek. Zatímco Newman, tehdy čerstvě ženatý se Joanne Woodwarovou, vše zapíral, Taylor o tom mluvila otevřeně.

Paul Newman v roce 1963

V této dekádě zažil vrchol své herecké kariéry, kdy natočil kvalitní snímky jako Hazardní hráč (1961), Hud (1961), za které byl navržen na Oscara či slavný western Hombre (1966). Dále stojí za zmínku kriminálka Harper (1966), která se stala hitem a doslova vzkřísila tehdy skomírající žánr krimi, či Hitchcockův thriller o studené válce Roztržená opona (1966). V druhé polovině 60. let si zahrál hlavní roli ve filmu Frajer Luke (1967), díky čemuž se nesmazatelně zapsal do povědomí zástupů diváků po celém světě. Tento oscarový snímek totiž nejen že zaznamenal obrovský úspěch, ale stal se velmi oblíbeným, což trvá i dodnes. V roce 1969 ztvárnil Butche Cassidyho v dnes již kultovním, úspěšném a velmi známém westernu Butch Cassidy a Sundance Kid, kde si Robertem Redfordem zahráli dva sympatické lupiče z divokého západu. V té době se už Newman neskrýval s láskou k automobilovým závodům a natočil film Vítězství (1969), který pojednává právě o tomto druhu sportu.

Sedmdesátá léta 20. století začínala taktéž velmi slibně. Mimo to, že si zahrál po boku své manželky již po několikáté za kariéru v dramatu Stanice WUSA (1970), či v dalším úspěšném filmu Tak mě někdy napadá (1970), který Newman sám režíroval a hrál zde po boku Henryho Fondy, zažil další neuvěřitelné úspěchy s originálně pojatým komediálním westernem Johna Hustona Život a doba soudce Roye Beana (1972). O rok později přišlo to, na co filmoví fanoušci po celém světě netrpělivě čekali již čtyři roky. Paul Newman a Robert Redford se opět sešli v hlavních úlohách, opět ve filmu George Roye Hilla, opět si zahráli dva sympatické zlodějíčky. Tentokrát se jednalo o retro laděnou krimi komedií, ve které hlavní hrdinové přichystali geniální podraz na svého protivníka. Nejen že film Podraz (1973) ještě trochu předčil první spolupráci těchto dvou miláčků publika, ale získal sedm cen Akademie včetně Oscara za nejlepší film. A ačkoliv k dalšímu společnému filmu těchto dvou herců již nikdy nedošlo, mnozí fanoušci i kritici je považují za nejlepší filmovou dvojici všech dob. To už bylo jisté, že na Paula Newmana se jen tak nezapomene. Když ovšem rok nato přisadil katastrofický trhák, který svým realistickým vizuálem i nervydrásajícím napětím oslnil miliony diváků, jménem Skleněné peklo (1974), kde si zahrál se svým osobním přítelem Stevem McQueenem (který měl původně hrát Sundance Kida), nikoho by nenapadlo, že by tento herec ve svých úspěších nepokračoval. Ale stalo se.

Návrat Lew Harpera (1975) ani zdaleka nedosáhl takového úspěchu jako první díl. Dále přicházely spíše průměrné filmy jako např. komický western Buffalo Bill a Indiáni (1976), sportovní komedie o hokeji Nakládačka (1977), potupné Sci-Fi Kvintet (1979) či béčkový katastrofický film Když se čas naplnil (1980), který se opíral o úspěch Skleněného pekla.

Po zmařených pěti letech, kdy Paul Newman nenatočil žádný pamětihodný film, jeho kariéra začala opět stoupat. To se ovšem nedá říct o jeho popularitě, protože již měl své roky, začaly mu řídnout vlasy, a tak ho v tomto ohledu vystřídala další generace. V roce 1981 natočil úspěšný krimi thriller, odehrávající se ve špinavém a zločinem prolezlém New Yorku 80. letech 20. století Pevnost Apačů v Bronxu. O rok později dostal konečně příležitost získat Oscara za hlavní roli stárnoucího právníka se sklony k alkoholismu v dramatu Rozsudek. Tu ovšem kvůli silné konkurenci nakonec neproměnil. Následovala role v dalším dramatu Harry a syn (1984), které si zrežíroval sám Newman. Jeden z dalších vrcholů jeho kariéry přišel ovšem až v roce 1986 díky filmu Barva peněz, jehož režie se ujal legendární Martin Scorsese. Jednalo se o přímé pokračování snímku Hazardní hráč, kde si Newman po 25 letech zopakoval roli rychlého Eddieho Felsona. Za svůj famózní výkon konečně po letech čekání obdržel cenu Akademie a radoval se z dalšího velkého kariérního úspěchu. Na přelomu 80. a 90. let opět zažil lehký úpadek, když natočil tři nepříliš úspěšné filmy: Blaze, Tlusťoch a chlapeček či Pán a paní Bridgeovi.

Paul Newman si dal v první polovině 90. let 20. století pár let pauzu. V roce 1994 si zahrál roli prohnaného obchodníka v originální retro komedií Záskok Joela a Ethana Coena. Zároveň byl filmovou Akademií filmového umění a věd oceněn Humanitární cenou Jeana Hersholta. V roce 1995 získal další nominaci na cenu Akademie za hlavní roli v poklidném maloměstském dramatu s komediálním nádechem Nejsem blázen (1994). Následovala další čtyřletá pauza. V roce 1998 ztvárnil hlavní roli soukromého detektiva v hvězdně obsazené kriminálce Soumrak, která ale překvapivě velmi propadla. O rok později následovala vedlejší úloha v populární romantice Vzkaz v láhvi.

Paul Newman v roce 2007

V roce 2000 Newman přijal hlavní roli v byť neznámé, přesto ne zcela špatné krimi komedií Balík peněz. O dva roky později ztvárnil jednu z hlavních rolí v úspěšné gangsterce Sama Mendese Road to Perdition (Cesta do zatracení), kde si zahrál mimo jiné po boku Toma Hankse. Za svůj výkon byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli a připsal si po delší době fenomenální úspěch. Ke konci své kariéry se Newman opět začal věnovat divadlu. Jeho poslední filmovou rolí se stala dramatická minisérie pro společnost HBO Zánik Empire Falls, za kterou překvapivě obdržel svůj první herecký Zlatý Glóbus. V této době také podle svých i Redfordových slov pracoval se svým přítelem i kolegou zároveň na společném projektu, ovšem nikdy k žádnému uveřejnění nedošlo. V roce 2006 namluvil postavu Doktora Hudsona v úspěšném animovaném filmu Auta. Svou filmovou kariéru ukončil roku 2007. Dle svých slov tak učinil proto, že kvůli svému vysokému věku nebyl schopen podávat kvalitní herecké výkony.

Věnoval se i kariéře režiséra. Roku 1968 uspěl filmem Rachel, Rachel, za nějž vyhrál Zlatý Glóbus za nejlepšího režiséra. Dále následovaly zajímavé a neokázalé filmy jako Tak mě někdy napadá (1970), Vliv gama paprsků na měsíček zahradní (1972), Shadow Box (1980), Harry a syn (1984) či Skleněný zvěřinec (1987). Většinu ze svých režijních projektů také produkoval a obsazoval do nich svou manželkou Joanne Woodwardovou.

Jak již zde bylo zmíněno, Paul Newman byl od mladého až do středního věku profesionální automobilový závodník. Jednalo se o jeho největší koníček. Největší úspěch zaznamenal, když se roku 1979 umístil na druhém místě na světoznámém závodu 24 hodin Le Mans. Dále založil svůj vlastní závodní tým a závodů se jako fanoušek i mentor účastnil až do stáří. Například roku 2003 dal závodům v Monterrey přednost před oscarovým galavečerem. O jeho životě coby závodníka byl roku 2015 natočen dokumentární film Winning: The Racing Life of Paul Newman.

Mimo to, že se Paul Newman podílel na založení společnosti Newman's Own, která vyrábí dresinky a omáčky a jejíž kompletní výdělek jde na charitu, na chudé a nemohoucí lidi daroval ze svého jmění desítky milionů dolarů a často tyto lidi navštěvoval.

• ZVONÍČEK, Petr. Paul Newman. [s.l.]: Československý filmový ústav, 1987. 32 s.
• EPSTEIN, Edward Z. Paul Newman & Joanne. Praha: Daniel, 1994. 270 s. ISBN 80-900128-5-X. Český překlad Ljubomír Oliva
• O'BRIEN, Daniel. Paul Newman. V Praze: XYZ, 2009. 386 s. ISBN 978-80-7388-232-7. Český překlad Olga Neumannová
• LEVY, Shawn. Paul Newman: životopis. Praha: BB/art, 2010. 480 s. ISBN 978-80-7381-697-1. Český překlad Adéla Bartlová

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paul Newman na Wikimedia Commons
• Zpráva Zemřel Paul Newman ve Wikizprávách
• Paul Newman v Česko-Slovenské filmové databázi
• Paul Newman v Internet Movie Database (anglicky)
• SKOCHOVÁ, Iva. Paul Newman: Slavný herec a méně slavný příběh o jeho omáčkách, které šíří dobro. Reflex.cz [online]. 2018-09-26 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.