Patrice Bergeron

Jako číslo 45 celkově si ho ve vstupním draftu do NHL v roce 2003 vybrali Boston Bruins. V nováčkovské sezoně si zahrál Utkání mladých hvězd na ledě Minnesota Wild a v základní části si připsal 39 bodů v 71 zápasech. Kvůli stávce, která se konala v NHL v sezoně 2004-05, odehrál další sezonu v nižší AHL za bostonskou farmu Providence Bruins, kde si v 68 zápasech připsal pěkných 61 bodů. V sezoně 2005-06, kdy NHL pokračovala, vstřelil 31 gólů a připsal si 73 bodů a už ve své druhé sezoně v NHL, v dvaceti letech, byl vůdcem týmu Bruins. V sezoně 2006-07 svůj výkon udržel a v 77 zápasech si připsal 70 bodů.

27. října 2007 Bergerona narazil zezadu na hrazení obránce Philadelphia Flyers Randy Jones. Úder ho vystřelil přímo na hrazení a Bergeron upadl do bezvědomí. Několik minut ležel bezhybně na ledě než byl odvezen na nosítkách a převezen do Massachusetts General Hospital. Skončil se zlomeným nosem a otřesem mozku třetího stupně, zatímco Jones vyfasoval dvouzápasový trest od disciplinární komise NHL. Veřejně se Bergeron o zranění vyjádřil až 8. listopadu.

19. ledna 2008, novináři z The Boston Globe napsali, že ho generální manažer Bruins Peter Chiarelli poslal na dovolenou a že Bergeron už se v sezoně nevrátí. Na začátku března 2008 trénoval Bergeron pouze s brankářem Mannym Fernandezem, který se léčil po operaci kolene. Postupně se dostal až ke kontaktnímu tréninku a měl se do týmu nakonec vrátit do prvního kola play-off proti Montreal Canadiens, ale týmoví lékaři mu to nedovolili.

V polovině června 2008 už prý nejevil žádné známky zranění a později se, společně s brankářem Fernandezem, zúčastnil výchovného kempu Bruins, kam obvykle chodí prospekti (hráči z nižších lig), než naskočil do hlavního tréninkového kempu Bruins. Do akce se v dresu bostonského týmu vrátil 22. září 2008 v přípravném zápase proti Canadiens na neutrálním hřišti v Halifaxu.

23. října 2008 vstřelil do sítě Toronto Maple Leafs svůj první gól od doby co ho Jones zranil. 20. prosince téhož roku, v zápase proti Carolina Hurricanes, se srazil z obráncem Dennisem Seidenbergem a očividně utrpěl zranění hlavy nebo krku. Nakonec opustil zápas s dalším otřesem mozku, z nemocnice ho ale vydali jako zdravého den poté.

Po skončení své nováčkovské sezony byl Bergeron nominován do kanadské reprezentace na nadcházející mistrovství světa v Praze. Ve svém debutu vstřelil gól a nakonec dokráčel až ke zlaté medaili.

Další rok si zahrál opět mistrovství světa, tentokrát v juniorské kategorii, které se hrálo ve státě Severní Dakota. Do týmu byl uvolněn ze služeb Providence Bruins, kde hrál kvůli stávce v NHL. Mohl hrát juniorské mistrovství už rok předtím, ale Boston Bruins ho nepustili, protože hrál v NHL. S 5 góly a 8 asistencemi si připsal 13 bodů ve vydařeném turnaji po boku Sidney Crosbyho. Ve finále, kde Kanada porazila Rusko 6:1 si připsal také jeden gól a jako vítěz kanadského bodování turnaje byl jmenován i nejužitečnějším hráčem turnaje. Vítězstvím ve finále se stal prvním hokejistou, který vyhrál seniorské zlato ještě před tím juniorským.

V roce 2006 už opět hrál na mistrovství světa a skončil druhý v kanadském bodování se 14 body. Hrál opět v jedné lajně s Crosbym. O rok později byl opět pozván, odmítl ale a jako důvod udal, že se chce zotavit ze zranění, které utrpěl v předcházející sezoně.

30. prosince 2009 byl nominován do kanadského výběru pro nadcházející olympijské hry. Byl jediným hráčem, který se nezúčastnil výběrového kempu v létě 2009. Mnoho expertů předpokládalo, že bude opět hrát s Crosbym, nakonec Bergeron skončil jako 13. forvard a chodil především na hru v oslabení a vhazování v defenzivním pásmu Kanady.