Patijála (stát)

Patijála (Patiala) byl knížecí stát podřízený Britské Indii, ležící na území Paňdžábu. Hlavním městem byla Patijála, stát měl rozlohu 15 390 km² a žilo v něm podle sčítání z roku 1931 1,6 milionu obyvatel.

Patijála ←  1761–1947  → vlajka znak
geografie
hlavní město:	Patijála
rozloha:	15 390 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:	1 625 000
jazyky:	paňdžábština
státní útvar
státní zřízení:	monarchie
měna:	rupie
státní útvary a území
předcházející: Mughalská říše následující: Indie

Státu vládli mahárádžové sikhského vyznání, kteří odvozovali svůj původ od rodu Phulů, tradičních panovníků v Džaisalméru. Pevnost Patijála byla založena roku 1761, roku 1808 stát přijal britskou ochranu. Nejznámějším panovníkem byl Bhupinder Singh, dobrodruh a bonviván, známý jako kriketový reprezentant, sběratel šperků a luxusních automobilů a první Ind, který vlastnil osobní letadlo.[1] V roce 1907 nechal ve státě vybudovat síť dráhy monorail. Stát patřil mezi 17-gun states, tzn. jeho panovník měl právo na pozdrav sedmnácti dělovými salvami. V Patijále platily indické známky, opatřené vlastním přetiskem.[2]

Po odchodu Britů vytvořila Patijála s okolními knížectvími autonomní územní jednotku v rámci nezávislé Indie Patiala and East Punjab States Union, která se roku 1956 stala součástí státu Paňdžáb.