Paseka (okres Olomouc)

• Paseka (k. ú. Paseka u Šternberka)
• Karlov (k. ú. Karlov u Paseky)
• Pasecký Žleb (k. ú. Paseka u Šternberka)

V letech 1961–1992 byl součástí obce i Mutkov.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1326, tehdy se ještě nazývala Těchanov, resp. Nový Těchanov, pojmenování Paseka se objevilo poprvé až v roce 1368.[5] Ve znaku měla svatou Kunhutu[6] a byla majetkem olomoucké kapituly. Od 70. let 14. patřila k sovineckému panství, po roce 1850 z ní byla samostatná obec v soudním okrese Uničov (politický okres Litovel, od roku 1909 politický okres Šternberk). Původně česká obec, známá ovocnářstvím a chovem dobytka, se v 17. století poněmčila, žila zde ale stále významná české menšina (např. v roce 1930 bylo z celkem 1414 obyvatel 1068 Němců[7]). Kromě zemědělské výroby zde fungovaly dva mlýny, dvě pily, několik lomů a před první světovou válkou bylo nad Pasekou zřízeno sanatorium pro plicní choroby, jež zde jako Odborný léčebný ústav Paseka působí dodnes. První škola sídlila v budově fary, a sice od roku 1658 do roku 1688, státní česká menšinová obecná škola zde působila od školního roku 1933/1934 až do roku 1937/1938. Tehdy se Paseka stala součástí Sudet a po roce 1945 byli němečtí obyvatelé odsunuti.[5] Roku 1960 se stala součástí okresu Olomouc a o rok později k ní byly jako její místní části připojeny do té doby samostatné obce Karlov a Mutkov spolu s Paseckým Žlebem (Mutkov se, již bez Paseckého Žlebu, opět osamostatnil k roku 1993).[4]

• Farní kostel svaté Kunhuty – původem gotický mariánský chrám, k němuž byla kolem roku 1600 přistavěna věž, byl radikálně přestavěn kolem roku 1780 a zasvěcen sv. Kunhutě. Má cenné vnitřní zařízení: renesanční kamennou erbovní desku Jana staršího Kobylky z Kobylího a na Sovinci a Anny Ederovny ze Štiavnice z let 1592–1607. Novobarokní oltáře pocházejí z řezbářské dílny Kutzerů. Ikonograficky cenný pozdně barokní obraz na hlavním oltáři představuje Boží soud svaté Kunhuty od vídeňského malíře Ignáce Ablassera z roku 1770. Renesanční náhrobní deska s postavou těžkooděnce ve zbroji představuje Dionýsa Pivce († 1598) s rodovými znaky Pivců a Lapáčků ze Rzavého.[8]
• socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1735 před kostelem svaté Kunhuty
• Odborný léčebný ústav Paseka – Původně Zemská plicní léčebna Paseka byla založena v roce 1915, 16. října téhož roku přijala první nemocné tuberkulózou. Součástí areálu je nově revitalizovaný několikahektarový park volně přístupný po celý rok.

• Arboretum, které založil Ing. Radim Slabý v roce 2008. Nachází se cca 1 km za obcí Paseka směr Sovinec, po pravé straně před odbočkou na Karlov, na místě bývalé skládky. Otevřeno od jara do podzimu.
• Kaskádovitý Pasecký vodopád se nachází v údolí potůčku Teplička, při silnici od Paseky do Paseckého Žebu. Vidět je částečně od silnice a vysoký je cca 5 metrů. V hlubokém údolí, které protíná zelená turistická značka, se poté nachází ještě další menší kaskády a vodopády. Pro turisty je zde odpočinková pergola - výhledna.
• Přírodní biokoupaliště se nachází v horní části obce u silnice směr Huzová. Koupaliště je po celkové rekonstrukci; velký bazén, dětský bazén s vodním prvkem a tobogánem.

• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého
• 
  Arboretum
• 
  Odborný léčebný ústav v Pasece