Časový paradox
Časový paradox je jev, který může teoreticky nastat při cestování v čase (časoprostoru) do minulosti.
Tento paradox lze velmi jednoduše popsat jako stav, kdy díky cestování v čase reakce zruší akci, která ji vyvolala. Jako příklad lze uvést člověka, který by mohl cestovat do minulosti a potkat tam sebe mladšího z doby ještě před tím, než cestu podnikl. Pokud by přitom svoji mladší verzi zabil, nemohl by do minulosti cestovat a zneškodnit sám sebe.
Není ovšem nutné někoho zabíjet. Už prvním nadechnutím v minulosti ji změníte – bude v ní méně kyslíku. Stejně tak cokoliv dalšího, co děláte, nevyhnutelně vytváří změny (relativně vůči stavu, kdy by nikdo z budoucnosti nepřicestoval). Podle jednoho názoru má čas jakousi setrvačnost, která podobné nedůležité změny zamaskuje: nezměnilo se nic důležitého, budoucnost není ohrožena. Druhý názor říká, že podobné neznatelné změny jsou vstupy chaotického systému a mohou se projevit naprosto nepředvídatelným způsobem – takzvaný "motýlí efekt". V kvantové úrovni však motýlí efekt nebyl pozorován.
Řešení paradoxů
Právě časové paradoxy jsou hlavním argumentem těch lidí, kteří cesty časem do minulosti odmítají. Jejich odpůrci ale přesto tvrdí, že takové paradoxy nejsou možné. Obhajují se tím tvrzením, že když někdo do minulosti cestuje, prostě nemůže sám sebe zabít, i kdyby sebevíce chtěl. Naopak teoretický cestovatel svým chováním vše uvede do stavu, v němž se bude budoucí svět nacházet – cesta v čase nic nezmění, protože se už odehrála, a stav budoucnosti, ze které cestovatel přicestoval, je výsledkem minulosti včetně akcí, které v minulosti udělal. Novikův princip sebekonzistence to vysvětluje tak, že pravděpodobnost jakékoliv události, která by (díky cestování časem) vedla k paradoxu, je nulová.
Alternativou je vysvětlení s pomocí paralelních vesmírů, podle kterých vlastně necestujete do minulosti, ale jen do světa, který je naprosto shodný s vaší minulostí v okamžiku, kdy do něj vstoupíte. Změny, které provedete, pak nemohou ovlivnit vaši vlastní minulost, protože ta zůstane v původním světě. Variantou je, že skutečně vstoupíte do minulosti, ale způsobíte tím rozdělení časové linie – vzniknou dva vesmíry, jeden původní a druhý s vašimi změnami.
Tento paradox může též nastat například pokud daný cestovatel udělal chybu, a poté se ji přesunem v čase pokusil napravit. Předpokládejme, že by ji napravil. Nikdy by se nestala, tudíž by nemusel cestovat v čase. Tudíž by mu nic nezabránilo, aby tu chybu udělal. Tudíž by ji udělal a pak by ji napravil…
Z důvodu potencionální hrozby paradoxů se někteří vědci domnívají, že by jejich vyvolání mohlo způsobit zničení vesmíru, nebo případně "ovlivněné" části (anglicky "destruction resolution"). Student australské Queenslandské univerzity, Germain Tobar, ale vypracoval teorii, podle které žádné paradoxy nemohou nastat a stroje času tedy nejsou v rozporu s žádným fyzikálním zákonem.[1]
Časový paradox v populární kultuře
V populární kultuře se časové paradoxy a změny časové linie stávají neustále. Častý je koncept, že pokud dojde k narušení minulosti (ať už by výsledkem byl paradox nebo se vám jen nelíbil), je možné změnu napravit a vrátit časový proud do původního směru.
- Osudový dotek (2004)
- (Seriál) 11.22.63 (2016)
- The Flash (seriál) (2014)
- Lost (seriál) (2004-2010)
- Probudím se včera (2012)
- Doctor Who (1963)
- Artemis Fowl a časový paradox (Eoin Colfer, 2008)
- Terminátor (1984)
- Návrat do budoucnosti (1985)
- Dvanáct opic (1995)
- 12 opic (seriál) (2015)
- Minority Report (2001)
- Deja Vu (2006)
- Zabil jsem Einsteina, pánové! (1970)
- Zítra vstanu a opařím se čajem (1977)
- Harry Potter a vězeň z Azkabanu (1999)
- Tajemná záře nad Pacifikem (1980)
- Návštěvníci (1983)
- Frekvence (2000)
- X-Men: Budoucí minulost (2014)
- Všechno nejhorší (2017)
- Na Hromnice o den více (1994)
- Projekt minulost (2015)
- Looper (2012)
- Muži v černém 3 (2012)
- To byl zítra flám (2010)
- Shrek: Zvonec a konec (2010)
- Next (2007)
- Na hraně zítřka (2014)
- Predestination (2014)
- Vše, co jste kdy chtěli vědět o cestování v čase (2009)
- Alenka v říši divů: Za zrcadlem (2016)
Nejznámějším dílem ukazujícím motýlí efekt je povídka Burácení hromu (Ray Bradbury: A Sound of Thunder, 1952), kde nechtěné zabití motýla v druhohorách změní výslovnost angličtiny, vítěze prezidentských voleb, vzhled budov a pravděpodobně nespočet dalších věcí.
Krásnou ukázku tohoto paradoxu lze vysledovat i v 8. epizodě seriálu Hvězdná brána: Hluboký vesmír (Stargate: Universe, Robert C. Cooper) kdy nejprve náhodný vznik paradoxu a následně jeho cílené využití v podstatě umožní pokračování expedice. Je již na divákovi, ať sám rozhodne, zda vznikl paralelní vesmír či paradox změnil časovou souslednost.
Bonmot
„ | Jsme zkopírovaný tolikrát, co plakát s tenistkou, jak se škrábe v zadku. | “ |
— Kocour komentuje důsledek časového paradoxu ve vyvrcholení 37. dílu seriálu Červený trpaslík |
Reference
- KRUPKA, Jaroslav. Vědec přišel na to, jak cestovat časem. Výzkum jeho slova potvrdil [online]. Deník, 2020. Dostupné online. (česky)