Papežská rada

Papežské rady jsou orgány Římské kurie složené z kleriků a laiků, jejichž úkolem je studovat záležitosti týkající se specifických aspektů nauky nebo řízení církve a jejichž cílem je přijímat opatření a předkládat návrhy v obecných otázkách vatikánské politiky a v otázkách předložených k projednání papežem nebo jinými církevními orgány, jakož i připravovat dokumenty pro Římskou kurii, biskupskou synodu nebo některou kongregaci. Jejich struktura, existence a fungování jsou přímo závislé na papežské autoritě a úzce souvisejí s usneseními II. vatikánského koncilu. Mají reagovat na potřeby doby.

Papežská kurie
Dikasteria
Státní sekretariát
Kardinál státní sekretář
I. Substitut pro všeobecné záležitosti
II. Sekretář pro vztahy se státy
III. Delegát pro papežská diplomatická zastoupení
Kongregace
pro nauku víry • pro východní církve • pro bohoslužbu a svátosti • pro blahořečení a svatořečení • pro evangelizaci národů • pro klérus • pro společnosti zasvěceného života a společnosti apoštolského života • pro katolickou výchovu • pro biskupy
Dikasteria
pro laiky, rodinu a život • pro službu integrálnímu lidskému rozvoji • pro komunikaci (Tisk. úřad • Vat. rozhlas • Vat. Media • L'Osservatore Romano • Vat. tiskárna • Vat. naklad. a knihkup.)
Tribunály
Penitenciárie • Signatura • Římská rota
Papežské rady
pro jednotu křesťanů • pro výklad legislativních textů • pro mezináboženský dialog • pro kulturu • pro novou evangelizaci
Úřady
Apoštolská Komora • Správa majetku Apoštolského stolce
Ekonomický sekretariát
Rada pro ekonomii • Generální revizor

Hierarchické postavení

V kuriálním řádu následují rady hierarchicky za státním sekretariátem, kongregacemi a papežskými soudy. Předsedá jim „předsedající“ biskup. Předsedajícímu biskupovi pomáhá v jeho úřadu sekretář (zpravidla titulární biskup). Jedná se o menší dikasterium. Přirovnáme-li římskou kurii k vládě, pak jsou dikasteria analogická ministerstvům a papežské rady státním sekretariátům.

Seznam aktuálně fungujících rad

Původně existovalo devět papežských rad, ale při reformách kurie byl jejich počet snížen na pět:

Bývalé papežské rady

Apoštolská konstituce Pastor Bonus z roku 1988[1] také stanovila Papežskou radu pro dialog s nevěřícími, kterou v roce 1965 založil Pavel VI. 25. března 1993 Jan Pavel II. vydal motu proprio Inde a Pontificatus,[2] kterým spojil Papežskou radu pro dialog s nevěřícími s Papežskou radou pro kulturu.

V roce 2016 papež František zrušil Papežskou radu pro sociální komunikaci. Její funkce převzal Sekretariát pro komunikaci. Tentýž papež 1. září zrušil Papežskou radu pro rodinu a Papežskou radu pro laiky a spojil je s Dikasteriem pro laiky, rodinu a život.

Tentýž papež 1. ledna 2017 zrušil Papežské rady pro spravedlnost a mír, „Cor Unum“, Pastoraci migrantů a kočovníků a Pastoraci zdravotníků a sjednotil je do Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pontifici consigli na italské Wikipedii a Conseil pontifical na francouzské Wikipedii.

  1. JAN PAVEL II. Apoštolská konstituce Pastor Bonus, čl. 163–165 [online]. Svatý stolec, 1988-06-28 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (italština)
  2. JAN PAVEL II. Motu proprio Inde a Pontificatus [online]. Svatý stolec, 1993-03-25 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (italština)

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.