Panoší Újezd

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, podle názvu obce se však dá předpokládat, že je ještě mnohem starší. Přívlastek Panoší získala obec podle manů, kteří zde dostávali půdu – újezdy, tj. území, které se dá za určitou dobu objet koňmo, za to byli povinni vykonávat zbrojnošskou službu na nedalekém hradě Krakovci. Později jejich povinnosti převzal hrad Křivoklát. Panoší Újezd vzkvétal zejména za vlády Lucemburků. Místní kostel Nanebevzetí Panny Marie je již od 14. století kostelem farním. V roce 1718 byl přestavěn v barokním stylu.

Po husitských válkách obec téměř zanikla, ale další rozkvět obce přišel za vlády Jiřího z Poděbrad, což vedlo k růstu obyvatel. To byl také důvod, proč na přelomu 15. a 16. vznikla nová vesnice – Nový Újezd (ležel v místě současné vsi), který později dostal přívlastek Velký, neboť rozlohou brzy překonal starší obec. V roce 1937 došlo ke sloučení obou obcí, které se spojily pod názvem starší obce.

Obcí procházela i důležitá stezka z Plzeňska do Prahy, která se zde křížila s Lounskou kupeckou stezkou. Podél ní vznikla řada barokních kapliček, jedna se v polích u obce dochovala až do sedmdesátých let 20. století, kdy byla zbořena. V roce 1792 vznikla obecní kovárna, o dvanáct let později obecní pastouška. V Panoším Újezdě byla i cihelna, neboť zdejší červenice a hlinky jsou pro pálení cihel vhodné, do dnešního dne se však nezachovala.

Za První republiky vznikla v obci sokolovna s kinosálem. V roce 1931 byla obec elektrifikována. Z prvorepublikové výstavby je významná vila Jindra, vystavěná nad někdejším Rybníčkem (zrušen při výstavbě fotbalového hřiště), která je dobrým příkladem pronikání architektonických trendů dvacátých let i do venkovské zástavby. Novodobá obecní kronika je vedena od roku 1923.

Obec leží v brázdě, kterou vymílají dva potoky - Rychlý a Žaberní, které se na návsi spojují v potok Tyterský. Osu obce tvoří silnice č. 233, spojující Rakovník s Plzní. Panoší Újezd se nachází na jejím desátém kilometru.

Krajinnou dominantou je vrch Hůrka s výškou 490,5 m n. m., na jejímž vrcholu se kromě obecní skládky nachází i státem chráněný strom. Traduje se, že z jeho koruny byly v meziválečné době dokonce viděny vrcholky Alp (což je málo pravděpodobné), scenérie kopců za řekou Berounkou je však viditelná určitě.

Ve vzdálenějším okolí stojí za zmínku Skoupská jáma spolu se Zlatým údolím.

• 
  Kostel Nanebevzetí panny Marie
• 
  Zbořenina barokní kapličky
• 
  Vila Jindra

• Roubená chalupa
• Největší český nedělený buližník (v potoce)
• Pomník padlým z roku 1922 s medailonem J. Husa - řadí se mezi první husovské pomníky

• Západně od obce se nachází soukromé letiště s hangárem. Na stejném místě bude pravděpodobně příští rok^[kdy?] vystavěna farma pěti stometrových větrných elektráren.
• V lokalitě Vlčí hora, která je vedle silnice z Panošího Újezda do Hvozdu, bylo v roce 1962 viděno UFO.^[zdroj?]
• V okolí Bambásku je možno vidět systém dlážděných kupeckých cest z přelomu 17. a 18. století.

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/233 Rakovník - Panoší Újezd - Slabce - Radnice - Plzeň.
• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Lubná ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 162 z Rakovníka do Kralovic.

Veřejná doprava 2021

• Autobusová doprava – V obci zastavuje autobusová linka 575 Rakovník - Slabce,Kostelík - Zvíkovec (7 párů spojů v pracovní dny) a linka 576 Rakovník - Slabce - Skryje (8 párů spojů v pracovní dny a 7 párů spojů) (dopravce Transdev Střední Čechy).