Panna Maria Klasová
Panna Maria Klasová je ikonografický typ zobrazení Panny Marie jako mladé ženy (bez dítěte, někdy však těhotné) v šatech ozdobených obilnými klasy. Může se jedna o obraz nebo sochu.
.jpg.webp)
Původ
Původ tohoto vyobrazení není úplně jasný. Pravděpodobně vzniklo v prostředí německých ženských klášterů na přelomu 13. a 14. století.[1] Odtud se vyobrazení dostalo do severní Itálie, kde je znám především díky obrazu v milánské katedrále. Existuje několik výkladů obrazu, pravděpodobně však souvisí s porodem dlouho očekávaného dědice Catariny Visconti a původně se snad jednalo o Catarinu ve svatebních šatech s klasy. V Miláně potom kolem roku 1465 vznikla malba Panny Marie v klasových šatech (Madonna cum et cohazono) od Christofora de Mottis a v roce 1485 také mramorová socha od Pietra Antonia Solariho. Původní obraz se nedochoval.
Význam
Toto vyobrazení Panny Marie pochází pravděpodobně z biblických předobrazů, na příklad v Písni písní se píše "...Tvé břicho je stoh pšeničný, obrostlý liliemi." Pís 7, 3 (Kral, ČEP) Mnozí autoři (např. Řehoř Divotvůrce) interpretují Pannu Marii jako neobdělané pole, na kterém vzešlo obilí bez setí, klasy pak vydají zrno, z něhož se stane chléb, což je obraz Ježíše Krista v Eucharistii.
Známá vyobrazení
Existuje velké množství obrazů a soch, které zpodobňuje Pannu Mariu Klasovou. Velkou oblibu našel tento motiv zejména v jižním Německu a střední Evropě. Známá je také kresba od Albrechta Dürera v knize modliteb císaře Maxmiliána, která pochází z roku 1515.
Panna Maria Budějovická
Panna Maria Budějovická je deskový obraz patrně z počátku 15. století a je označován jako paladium města České Budějovice.
Panna Maria Klasová v Mláce
Tento obraz, který se nachází na hlavním oltáři poutního kostela Zasnoubení Panny Marie v Mláce, je verzí budějovického obrazu a je uctívaný od roku 1710. Jedná se o malbu na plechu, kterou podle legendy nechala namalovat mladá dívka na poděkování za záchranu před násilníky.[1]
Panna Maria Klokotská
Podle legendy byl obraz namalován malířem ze Sezimova Ústí, který byl svědkem zjevení Panny Marie pod Klokotskou Horou. Během husitských válek se obraz ztratil a byl opět legendárně nalezen při kopání základů nového kostela právě na Klokotské Hoře v roce 1520. Po obnovení tohoto kostelíku v roce 1636 byla v něm instalována verze tohoto obrazu od malíře J. A. Burgera, který obohatil vyobrazení Panny Marie Klasové o atributy Assumpty.[2]
Panna Maria Vranovská
Panna Maria Vranovská je spojená s poutním místem Vranov u Brna. S největší pravděpodobností ji s sebou přinesli na Vranov pauláni z Francie. Jedná se o 72 centimetrů vysokou sochu z lipového dřeva, vytvořenou po roce 1450. Soška zobrazuje stojící postavu Panny Marie s mírně nakloněnou hlavou a lehce sepjatýma rukama, která je umístěna nad svatostánkem na hlavním oltáři kostela na Vranově, je korunována a oblékána do bohatě zdobených látkových šatů.
Se soškou Panny Marie Vranovské se pojí několik zázračných příběhů. Podle legendy se Panna Maria měla zjevit slepému maršálkovi mezi duby a určit tak místo, kde měl být postaven kostel. Během třicetileté války, kdy se pauláni uchýlili na nedaleký Nový hrad, vzali s sebou také sochu Panny Marie. Když byl hrad na sklonku války vypálen Švédy a mniši sochu hledali, našli ji údajně v popelu neporušenou. Tato událost ještě více přispěla k prohloubení poutní tradice na Vranov.[3]
Jiné verze vyobrazení Panny Marie Vranovské jsou uctívány též v různých farnostech na Moravě i v Čechách, například v Hranicích v kostele Narození Panny Marie nebo v kostele sv. Václava v Kozojedech v okrese Jičín.[4]
Panna Maria ve Strassengelu
Strassengel je poutní místo v rakouském Štýrsku spojené s uctíváním obrazu Panny Marie Klasové, který pocházel z let 1430-1440. Originál byl ukraden a roku 1978 nahrazen obrazem od G. Höflera.[5]
Panna Maria Klasová v Schläglu
Schlägl je obec v blízkosti česko-rakouských hranic. Také zde se nachází obraz Panny Marie Klasové, který pochází z let 1425-1430.[5]
Panna Maria v Boru u Tachova
V děkanském kostele sv. Mikuláše v Boru u Tachova je uctíván deskový obraz Panny Marie Klasové z roku 1480.[5]
Odkazy
Reference
- ŠTAJNOCHR, Vítězslav. Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánská ikonografie, mariánská poutní místa. Uherské Hradiště: [s.n.], 2000. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 221. Dále jen ŠTAJNOCHR, Vítězslav. Panna Maria divotvůrkyně.
- ŠTAJNOCHR, Vítězslav. Panna Maria divotvůrkyně, s. 221-223.
- LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Poutní místo Vranov. Brno: Farní úřad Vranov u Brna, 1997. ISBN 80-901574-6-7. S. 87–88.
- ŠTAJNOCHR, Vítězslav. Panna Maria divotvůrkyně, s. 223-224.
- ŠTAJNOCHR, Vítězslav. Panna Maria divotvůrkyně, s. 224.
Literatura
- ROYT, Jan. Slovník biblické ikonografie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2006. 342 s. ISBN 80-246-0963-0. S. 208.
- ŠTAJNOCHR, Vítězslav. Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánská ikonografie, mariánská poutní místa. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 2000. 326 s. ISBN 80-86185-10-9. S. 221-224.
- LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Poutní místo Vranov. Brno: Farní úřad Vranov u Brna, 1997. ISBN 80-901574-6-7.
- HLÁVKA, Marek. Madona s tajemstvím: Panna Maria Vranovská. Brno: Biskupství brněnské, 2017. 57 s. ISBN 978-80-270-1064-6.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Panna Maria Klasová na Wikimedia Commons