Panderichthys

Panderichthys je vyhynulý rod nozdratých ryb, který žil v období devonu asi před 380 miliony let. Je považován za přechodnou formu mezi lalokoploutvými rybami a obojživelníky.[1]

Panderichthys Stratigrafický výskyt: pozdní devon
Digitální rekonstrukce
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	nozdratí (Sarcopterygii)
Řád	† Elpistostegalia
Čeleď	† Panderichthyidae
Rod	† Panderichthys Walter Robert Gross, 1941
Druhy
† P. rhombolepis † P. stolbovy?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl dlouhý asi 90–130 cm, s protáhlým tělem a širokou zploštělou lebkou, jevící se shora jako trojúhelník. Neměl hřbetní a řitní ploutev, ocasní ploutev byla protáhlá. Předpokládá se, že obýval pobřežní mělčiny s brakickou vodou a byl dravý, jeho kořist tvořily především menší ryby. Struktura pažních kostí, pánve a obratlů připomínala čtvernožce, ploutve byly již opatřeny zárodky prstů.[2] Otvor zvaný spirákulum byl větší než u vývojově starších ryb a sloužil k dýchání vzdušného kyslíku; u pozdějších čtvernožců se z tohoto otvoru vyvinuly uši.

První fosilní nálezy byly učiněny v roce 1930 v Lotyšsku, Walter Robert Gross ho nazval Panderichthys (Panderova ryba) podle rižského paleontologa Christiana Heinricha Pandera. Vedle typového druhu Panderichthys rhombolepis byl popsán ještě druh Panderichthys stolbovy, k jeho oficiálnímu uznání však chybí dostatek fosilního materiálu.