Palolo zelený

Palolo zelený
Stupeň ohrožení podle IUCN
	chybí údaje[1]; (jako Eunice viridis)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	kroužkovci (Annelida);
Třída	mnohoštětinatci (Polychaeta);
Řád	Eunicida;
Čeleď	Eunicidae;
Rod	palolo (Eunice);
Binomické jméno
	Eunice viridis;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palolo zelený (Eunice viridis, synonymum Palola viridis) je mnohoštětinatec žijící na korálových útesech v teplých mořích Tichého oceánu (Fidži, Samoa, Indonésie). Je známý mimo jiné tím, že jeho rozmnožování je jako u nemnoha jiných živočichů ovlivňováno měsíčními fázemi.

Vzhled

Palolo zelený má článkovité tělo dlouhé asi 30 cm.[2] Poslední článek tvoří hlavu a vyrůstá z něj 5 tykadel, jedno dlouhé uprostřed obklopeno párem menších tykadel po obou stranách. Zbylé články tvoří zadeček (Epitoke), který je u samiččích jedinců modrozelený a u samčích světle hnědý. Každý jeho článek obsahuje buňky citlivé na světlo.

Rozmnožování

Rozmnožování palola zeleného je řízeno fázemi Měsíce. V průběhu poslední čtvrti 12.–13. lunárního měsíce (obvykle v listopadu) se uvolní palolův červovitý zadeček naplněný pohlavními buňkami,[3] začne se ve vodě svíjet a odplave z útesu pryč.

Když se zadečky dostanou na hladinu, postupně se jejich obaly rozpustí a pohlavní buňky se uvolní do vody.[4] Z vajíček, které vzniknou jejich splynutím, se vyvinou malé larvy, které jsou spolu s ostatním planktonem unášeny oceánem. Ty se zachytí na korálových útesech a přemění se v dospělého mnohoštětinatého červa.

Původnímu jedinci, který zůstává přisedlý, zadeček opět doroste.

Využití

Palolo zelený je využíván především jako potrava místních domorodých kmenů, které sbírají uvolněné zadečky plovoucí po hladině.[2] Celý tento jev nastává jeden, výjimečně dva dny v roce. Trvá jen několik hodin do svítání. Příliv vyplaví zadečky na mělčinu. Zde je domorodci loví do sítěk za pomocí baterek, kdy zřejmě využívají citlivosti jednotlivých článků na světlo.

Jde o oblíbenou místní pochoutku, která obsahuje velké množství bílkovin a tuků.[4]

Reference

Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
CRAIG, P. Natural History Guide to American Samoa [online]. National Park of American Samoa, Department Marine and Wildlife Resources, American Samoa Community College [cit. 2011-06-03]. Dostupné online. (anglicky)
HORČIČKO, Petr. Projekt Atlas [online]. GUH, 2004 [cit. 2011-06-03]. Kapitola Palolo zelený. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-05.
BBC. Jižní Pacifik [online]. Česká televize, program ČT2, 2011-04-01 [cit. 2011-06-04]. Kapitola Oceán ostrovů (1/6). Čas 33:10 od začátku stopáže. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu palolo zelený na Wikimedia Commons
Eunice viridis – informace na stránkách Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN
Fotografie hlavy palola zeleného

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[2d445fbffc1a1d7080e8378c7b53e782798b591f-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]

[Craig-2] CRAIG, P. Natural History Guide to American Samoa [online]. National Park of American Samoa, Department Marine and Wildlife Resources, American Samoa Community College [cit. 2011-06-03]. Dostupné online. (anglicky)

[3] HORČIČKO, Petr. Projekt Atlas [online]. GUH, 2004 [cit. 2011-06-03]. Kapitola Palolo zelený. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-05.

[BBC-4] BBC. Jižní Pacifik [online]. Česká televize, program ČT2, 2011-04-01 [cit. 2011-06-04]. Kapitola Oceán ostrovů (1/6). Čas 33:10 od začátku stopáže. Dostupné online. (česky)