Palazzo Madama

Byl postaven na vrcholu zříceniny starověkých lázní Nero, které jsou vedle starověkého italského náměstí Piazza Navona. Terén získali ve středověku mniši z opatství Farfa (anglicky Abbey of Farfa), kteří později postoupili do Francie.

Stavba nové budovy pro Medicejskou rodinu byla zahájena na konci 15. století. Stavba byla dokončena roku 1505. Sídlili zde dva medicejští kardinálové a bratranci Giovanni a Giulio, kteří se později stali papeži (Lev X. a Klement VII.). Žila zde také Kateřina Medicejská, neteř Klementa VII., než se v roce 1533 provdala za Jindřicha, syna francouzského krále Františka I.. Dále zde žil kardinál Francesco Maria Del Monte, a to až do své smrti roku 1627. Palác nese jméno po Markétě Parmské.

Současnou fasádu postavili v polovině roku 1650 Cigoli a Paolo Maruccelli. Přidali zdobenou římsu a rozmazané dekorativní urny na střeše.

Po vymření Medicejských v roce 1743 byl palác předán rodu Lotrinských a později papeži Benediktu XIV., který z něj učinil sídlo papežské vlády. V roce 1849 sem Pius IX. přestěhoval ministerstva financí a veřejného dluhu. V roce 1871, po dobytí Říma novým Italským královstvím, se palác stal sídlem senátu Italského království.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palazzo Madama na anglické Wikipedii.