Pajdza
Pajdza[p 1] (také gerege) je destička s nápisem, který obyčejně opravňovala nositele k určitým výhodám, které mohl čerpat při pohybu po vymezeném území.[1]
Charakteristika
Pajdza byla vyrobená ze zlata bronzu, stříbra nebo dřeva, ojediněle i z jiných materiálů, nejčastěji obdélníkového tvaru, opatřená císařským znakem a nápisem, začínajícím Z moci Věčného Nebe: dávající tomu, komu byla svěřena chánem, právo vyžadovat od obyvatelstva rozmanité služební povinnosti.[1]
Historie
Ögedej (chán v letech 1229–1241) zakázal vydávání pajdz šlechtě, protože často docházelo k jejich nadužívání a působily neblaze vůči poddaným.[2] Podobné propustky se vydávaly též v říši Liao, říši Ťin, říši Ming a v království Západní Sia. Cestovatel Marco Polo popsal pajdzu ve svých cestopisech.[3]
Galerie
- Zlatá pajdza z říše Liao (replika)
- Bronzová pajdza z říše Ming
- Kamenná pajdza z království Západní Sia
- Pajdza v jedné ze Čtyř knih (vydání z let asi 1580-1600)
Odkazy
Poznámky
- Někdy uváděno také jako pajza, či anglicky paiza.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paiza na anglické Wikipedii.
- Živá díla minulosti, Putování Mongolů [online]. is.muni.cz [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (česky)
- The Mongols and the Armenians (1220-1335) [online]. jstor.org [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- Mongolská paiza: Držel první cestovní pas na světě Marco Polo? [online]. epochalnisvet.cz [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (česky)