Padlí jabloňové

Po vyrašení pupenů letorosty zakrňují, listy jsou úzké, mírně ztlustlé a lodičkovitě prohnuté. Vytváří se na nich bílý povlak, vypadají jako pomoučené. Jsou pokryty myceliem, které se rychle vyvíjí. Takto napadené části stromy se dále nevyvíjejí a mohou i uschnout. Sekundárně infikované listy již nemění tvar, ale jsou pokroucené a infikovaná místa mají nádech do fialova. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Symptomem padlí jabloňového jsou výhony pokryté bělavým popraškem a bezlisté. Takzvané svícovité výhony. [2]

Napadené květní pupeny jsou deformované pomoučené a kvetení se opožďuje. Korunní i kališní lístky jsou ztloustlé, korunní listy zelenavé, tyčinky srůstají, pyl neklíčí, květy zasychají a opadávají. Pokud je infikována stopka nebo základ plůdku, dochází k šíření infekce na plody. Mladé rozvíjející se plody mohou být rovněž pokryty bělavým povlakem. Choroba se u náchylných odrůd projevuje hnědnutím buněk. Na plodu se vytváří korkovitá síť [3] (mramorovitá korkovitost, rzivost), takto poškozená pletiva mohou praskat a deformovat se. [2]

Houba přezimuje myceliem v pupenech, ze kterých se v následujícím roce šíří. Mycelium prorůstá infikovanými pupeny a ve stádiu růžového poupěte vytváří na povrchu listů spóry které jsou roznášeny na další listy a plody a způsobují vznik primární infekce. Infekce většinou začíná od období 7–10 dnů před květem a končí v červenci. Pro rozvoj infekce je třeba vyšší teploty a vyšší nebo kolísavé vzdušné vlhkosti. [4] Sekundární infekce pokračuje přes léto dokud pokračuje růst terminálního pupenu. [2] Při sekundární infekci vyvinutých listů vznikají světle zelené neohraničené skvrny, obvykle jen s nenápadným porostem podhoubí. V závěru léta, zejména za teplého počasí, se v porostech podhoubí vytvářejí tmavá, kulatá, 0,1 mm velká kleistotecia s jedním vřeckem a askosporami. Pro přezimování a další šíření choroby nemají podstatný význam.[5]