Předseda Korejské strany práce

V letech 1946–1966 byl stranickému lídrovi přidělen titul předseda ústředního výboru Korejské strany práce, když tak rozhodl 1. sjezd v srpnu 1946 probíhající pod dohledem Sovětského svazu. Z jeho závěrů vyplynulo rozhodnutí zřídit dva zástupce předsedy a ustavit pětičlenné politbyro. Ústřední výbor, volený sjezdem či konferencí, obvykle volí užší vedení včetně stranického vůdce na svém prvním zasedání po stranickém sjezdu či konferenci. Předsedou se stal Kim Tu-bong, pocházející z Nové lidové strany Koreje, jenž ovšem fakticky nedisponoval reálnou mocí.[2] Tu držel Kim Ir-sen,[2] který ho ve funkci nahradil v roce 1949.

V roce 1966 proběhla 2. konference Korejské strany práce, která zreformovala její vnitřní strukturu. Od roku 1966 nesl úřad název generální tajemník ústředního výboru Korejské strany práce, jímž se v daném roce stal Kim Ir-sen. Funkci vykonával do svého úmrtí roku 1994. Ačkoli stranické stanovy pověřily ústřední výbor právem volby lídra, Kim Čong-il byl 8. října 1997 zvolen proklamací za generálního tajemníka Korejské strany práce (nikoli již „ústředního výboru“),[3] a to společným prohlášením ústředního výboru a ústřední vojenské komise strany. K jeho opětovnému zvolení do funkce došlo na 3. stranické konferenci v září 2010.

Čtvrtá stranická konference, uskutečněná v dubnu 2012, pak rozhodla o přidělení titulů pro Kim Čong-ila, jakožto „věčného generálního tajemníka Korejské strany práce a věčného předsedy Výboru národní obrany“. Nastupující stranický vůdce Kim Čong-un tak obdržel nově pojmenovaný úřad první tajemník Korejské strany práce, jímž se stal 11. dubna 2012.[2]

V květnu 2016 byl na 7. sjezdu zřízen nový nejvyšší stranický post nazvaný předseda Korejské strany práce, který nahradil úřad prvního tajemníka. Do funkce byl 9. května 2016 zvolen severokorejský vůdce Kim Čong-un.[1][4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chairman of the Workers' Party of Korea na anglické Wikipedii.