Přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice

Strmé a úzké údolí řeky Vltavy na 84,3 říčním kilometru se v projektech na energetické využití vodní síly objevuje již od roku 1911. Hlavním důvodem bylo splavnění Svatojánských proudů v kombinaci s energetickým využitím přirozeného průtoku řeky. Proto zde již v roce 1937 začala stavba průtočné elektrárny. Místo však poskytovalo mimořádné disposiční poměry pro vybudování přečerpávací elektrárny. Úspěšné zprovoznění přečerpávací elektrárny na Černém jezeře na Šumavě v roce 1930 a přečerpávací elektrárny Pastviny na Divoké Orlici v roce 1938 bylo popudem pro stavbu elektrárny na Vltavě, a to se společnou strojovnou s právě budovanou průtočnou elektrárnou. Vrch se širokým a plochým temenem, nacházející se v těsné blízkosti právě budovaného vodního díla nabízel natolik atraktivní podmínky, že stavba přečerpávacího systému byla zahájena v době války, kdy většina pracovních sil byla použita pro válečnou výrobu. V lednu 1942 zadaly Ústřední elektrárny a.s. provedení prací konsorciu Ing. J. Domanský-Kress. Dodávkou strojního a elektrického zařízení byly pověřeny Českomoravské strojírny, Škodovy závody a Vítkovické železárny.

Na vrchu Homoli bylo vytěženo 190 000 m³ měkkého výkopu a 348 000 m³ výlomu ve skále, zbudována přehradní hráz s přelivem a betonové stěny nádrže.

Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1947. V této době byly reverzní turbíny teprve ve fázi zkoušek prototypů. Ve Štěchovicích bylo proto využito klasické "třístrojové" uspořádání – generátor, turbína a čerpadlo na jedné hřídeli. Čerpání vody do nádrže zajišťovala dvě čerpadla o celkovém výtlačném průtoku 14 m³/s při spotřebě 35,4 MW. Výkon elektrárny 40 MW poskytovaly dvě Francisovy turbíny o hltnostech 2 x 12,5 m³/s. Při uvedení do provozu patřila elektrárna ve své kategorii mezi největší na světě.

Roční spotřeba elektrické energie pro čerpání byla v rozmezí 55 – 75 milionů kWh. Roční výroba se pohybovala mezi 30 až 40 miliony kWh.

Až do roku 1976 byla nejvýkonnější přečerpávací elektrárnou v Československu a byla velmi intenzivně využívána. S uvedením do provozu přečerpávací elektrárny Dalešice kleslo využití Štěchovické přečerpávací elektrárny na nulu. Nemohla konkurovat výkonem ani účinností. V roce 1991 byla odstavena k rekonstrukci. Ta spočívala ve výstavbě nové strojovny (40 m hluboká šachta na nádvoří objektu) osazené jedinou reverzní Francisovu turbínu. Potrubí bylo v dolní části spojeno a napřímeno, ve svém zlomu u horní nádrže osazeno vyrovnávací komorou. Horní vtokový objekt byl vybaven novou technologií. Jinak bylo původní potrubí v celé délce zachováno. Rovněž horní akumulační nádrž prošla jen drobnými stavebními úpravami.

Do roku 1991 přečerpávací elektrárna vyrobila 1 650 000 MWh většinou špičkové energie. Projektovaná roční výroba po rekonstrukci je 62,33 GWh.

Soustrojí přečerpávací i středotlaké elektrárny byla vážně poškozena během povodní v roce 2002. Po generálních opravách byly postupně uvedeny do provozu v letech 2004 a 2005.

V historii české vodní energetiky sehrála elektrárna Štěchovice II průkopnickou roli a a zkušenosti z jejího provozu poskytovaly základní materiál pro projekty dalších velkých přečerpávacích elektráren.