Přívozy na Berounce

Obsahuje zjištěné říční přívozy na řece Berounce. Podle náměstka hejtmana Plzeňského kraje Pavla Čížka fungovalo dříve na Berounce mezi Plzní a Prahou 60 přívozů.[1]

Přívoz Nadryby, 2016
Přívoz Darová, 2006
Přívoz Luh
Kazínský přívoz v roce 2007
Kazínský přívoz, 2016

Fungující přívozy

Seznam je řazen po směru toku řeky.

  • Přívoz Nadryby: (u Chrástu) Kovová loď, pohon pomocí bidla, jištěno řetězem na vodicím laně, převoz osob i osobních automobilů. Provoz jen od června do září, denně kromě pondělí. Provozovatel: Ing. Miroslav Schubert MS-Soft (rejdař). První zmínky o přívozu jsou z 12. století.[2]
  • Přívoz Darová: Asi 7 km za přívozem Nadryby. Zřízen 1973. Přepravuje i nákladní automobily (nosnost prámu 8 tun), v provozu denně, celoročně od 6 do 18 hodin. Vlastní obec Břasy, jako provozovatel je na informační tabuli uvedena STAS - STANĚK s. r. o., převozníkem je pan K. Prokýšek z Plané. [1]
  • Přívoz Branov-Luh - Nezabudice, k pamětní síni Oty Pavla v Luhu, 7 km před Křivoklátem. Bezmotorová duralová pramice poháněná bidlem, v provozu od 17. století, nyní jen v letní sezoně.[3]
  • Přívoz Kazín - Dolní Mokropsy byl historicky doložen poprvé v roce 1899 a naposledy 1950, v letech 1992–2007 zde Věra Kadlecová z Prahy 5 provozovala v letní sezóně pramici upoutanou ke spodnímu vodiči a poháněnou elektromotorem nebo ruční klikou, přívoz přepravoval osoby, kočárky a jízdní kola.[4] Od roku 2008 přívoz nebyl v provozu, údajně kvůli nemožnosti dohody o nájemní smlouvě k pozemku. V roce 2010 rada hlavního města Prahy plánovala jej obnovit jako příměstský přívoz PID P7 Lipence – Mokropsy a společnost Pražské Benátky měla v roce 2013 připravenu převozní loď i mola, ale město Praha a ROPID zahájení provozu z finančních důvodů odložily. V roce 2015 společnost Pražské Benátky přívoz obnovila bez zapojení do PID, převozní plavby jsou zakomponovány do okružních vyhlídkových plaveb po délce řeky.

V únoru 2019 se Plzeňský kraj rozhodl podpořit přívozy v Darové a Nadrybech. Na provoz přívozu v Darové přispívá od roku 2014, na přívoz v Nadrybech přispívá kraj poprvé, protože obec požádala o příspěvek na rekonstrukci služebny a lodě. Se Státní plavební správou rovněž jednal o zřízení dalších přívozů ve směru na Prahu, pro která měl vytipovaná tři místa. O novém jednom či dvou přívozech uvažuje v souvislosti s plánem nové mezinárodní cyklostezky podél řeky a s dokončováním krajské koncepce cyklodopravy.[1]

Zaniklé přívozy

  • Přívoz Dolní MokropsyHorní Mokropsy vznikl ve 14. století, kdy nahradil dosavadní brod., a byl provozován mokropeským dvorem. Zbraslavský klášter roku 1730 prodal panskou chalupu Václavu Kocourkovi s podmínku, že bude zajišťovat převoznickou službu. V roce 1913 byl přívoz upraven na lanový, v roce 1914 se majitelé vzdali koncese. Od roku 1862 však již obě vsi spojoval železniční most.[5]
  • Přívoz Horní Černošice – Dolní Černošice: koncesi k provozování přívozu nad mlýnským jezem udělilo místodržitelství obci Dolní Černošice 16. září 1895,[5] provoz poprvé doložen 1899, naposledy 1950.[4] (Nahrazen lávkou.) Původním vlastníkem a provozovatelem černošického přívozu byl velkostatek zbraslavský; prvním nájemcem (v letech 1896–1924) a převozníkem byl František Cvrk z Horních Černošic. Po něm následovali převoznící Václav Ejem z Radotína a František Jiskra z Dolních Černošic. V roce 1933 zápis v obecní kronice konstatuje, že výnosy z přívozu se snížily, protože lázně a koupaliště se přesunuly ke Kazínu.[5]
  • Přívoz RadotínZbraslav: poprvé doložen 1159 (výnosy z provozu přívozu podle privilegia Vladislava II. připadly řádu johanitů), zrušen kolem roku 1950.[4] (Nahrazen lávkou.)
  • Přívoz LahoviceZbraslav přes bývalé rameno Berounky (dnešní Krňov či Krňák) sloužil do roku 1680, odkdy byl mimo období tání ledů nahrazen loďkovým mostem, později stálým dřevěným mostem a od roku 1913 železobetonovým mostem přes Krňov.[6]

Odkazy

Reference

  1. Plzeňský kraj podpoří oba přívozy v regionu, v Darové a Nadrybech, Naše voda, 27. 2. 2019
  2. Turistické zajímavosti Archivováno 30. 6. 2009 na Wayback Machine, obec Nadryby
  3. Tomáš Johánek: Převoznictví stále frčí (Profit, 28. 8. 2006)
  4. Mgr. Pavel Fojtík: Přívozy, nejstarší prostředek hromadné dopravy v Praze, DP Kontakt 2/2007 Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 2. 2. 2007, str. 18–19
  5. Řeka Berounka a její břehy, Zpravodaj 1995, zkušební web Historie Černošic, webmaster Ondřej Petráček, [email protected], zpracoval mb podle První pamětní knihy obce Horní Černošice a podle publikace L. Novotného Dolní Mokropsy
  6. Krňák - Krňov Archivováno 8. 9. 2005 na Wayback Machine, soukromý informační web Zbraslav.info, Jaroslav Pavlíček

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.