Přívoz Štětí–Hněvice

Od východu vedla přes dnešní území města Štětí prastará cesta z Dubé, z Chcebuze a Brocna a z vesnic v povodí Obrtky. V raném středověku pravděpodobně vedl přes řeku brod a původní městečko Stiet (Štětí) vzniklo při křižovatce dvou cest a při tomto brodu. Po většinu roku by takový brod bylo možno celoročně překonat na koni, v suchých letech v létě při nízkém stavu vody lidé brodili pěšky, a když v zimě řeka zamrzla, bývalo možno ji přejít po ledě. S rozvojem osad na obou březích řeky se na řece se objevil přívozní člun nebo prám.[1] Ve 2. polovině 17. století zde na Labi vzniklo jazykové rozhraní, Štětí na pravém břehu se poněmčilo, Hněvice a Račice na levém břehu zůstaly české.[1]

Přívoz je doložen od roku 1537. Právo přívozu potvrdil městu Štětí Ferdinand I. dne 30. března 1557.[1][2] Kolem roku 1657 město Štětí vedlo spor s roudnickým panstvím, které za přívoz požadovalo nájemné.[1] V roce 1842 bylo takové sucho, že přívoz nemohl jezdit, ale lidé se v létě brodili pěšky a vodu měli nanejvýš po kolena.[1]

V roce 1851 byl pro usnadnění přístupu k nové železniční stanici v Hněvicích zřízen přes Labe zřízen pontonový most, kterému se kvůli jeho pohupování na hladině říkalo „létací most – fliegende Brücke“. Demontován byl spolu s lodními mlýny při regulaci labského koryta roku 1908.[1]

V roce 1932 byla převozní loď opatřena benzinovým motorem a zbavena vodicího lana, čímž byl provoz urychlen. V roce 1935 byla v korytě Labe vystavěna příčná hrázka, která prodlužovala usměrňovací hráz nad přívozem, a v roce 1937 byly příčné hrázky dobudovány po poškození velkou vodou. V roce 1935 byl vyměněn prámový řetěz pro stávající nákladní prám, v roce 1937 byl znovu vyměněn prámový řetěz.[1] V roce 1963 byla stará osobní převozní loď nahrazena novou, zastřešenou lodí, pojmenovanou „Marie“. Ta sloužila až do zrušení přívozu při otevření nového mostu v roce 1973.[1]

Hněvice, které původně byly samostatnou obcí a v letech 1961–1980 byly částí obce Račice, se od 1. ledna 1981 staly částí města Štětí.

Přístaviště Hněvice

Z důvodu rekonstrukce a uzávěry sdruženého silničně-železničního mostu přes řeku Labe mezi Štětím a Hněvicemi (se silnicí III/26119 a železniční vlečkou do papíren) byl v roce 2019 zaveden dočasně přívoz jako náhradní doprava. Doba rekonstrukce mostu byla naplánována na 15 měsíců.[3] Doprava byla pro cestující bezplatná.[4]

Pod názvem Přívoz Štětí byl přívoz slavnostně otevřen pro veřejnost 1. dubna 2019 v 16 hodin,[5] provoz byl ukončen 30. června 2020. Provozován byl v rámci Dopravy Ústeckého kraje jako linka číslo 903. Přístaviště nesla názvy „Štětí přístav“ a „Hněvice“. Trasa byla situována jižně u uzavřeného mostu a ve vztahu ke kolmici k toku řeky byla mírně šikmá. Provozovatelem byla společnost Pražské Benátky, která na obou březích zřídila přístaviště v podobě ukotvených mol s označníkem na břehu,[6] ve Štětí (na pravém břehu) bylo přístaviště v místě stálého přístaviště pro osobní lodní dopravu. Provoz zajišťovaly převozní lodě Šemík a Praha (či Kazi), lodě typu Kazi, které mají kapacitu 40 osob, jsou bezbarierové a přepravují kočárky i jízdní kola.

Podle avizovaného jízdního řádu byl přívoz v provozu denně od 4:08 do 0:31, a to v intervalu 20 minut.[4] Podle zveřejněného jízdního řádu vyplouvala první plavba ze Štětí ve 4:21 a poslední ve 23:41, přičemž dvacetiminutový interval byl v pracovních dnech přepůlen vloženým spojem v 7:31, naopak ve 23:21 spoj chyběl (takže interval byl dvojnásobný). V úvodu před jízdním řádem bylo uvedeno, že poslední spoj z Hněvic pluje v 0:21, ale v samotném jízdním řádu tento spoj uveden nebyl. Z Hněvic první plavba vyplouvala ve 4:31 a poslední v 0:31, přičemž v pracovní dny se místo plavby v 7:31 konaly dvě plavby v 7:26 a v 7:36 (od 7:11 tak byly intervaly 15, 10 a 15 minut), a mezi plavbami 23:11 a 0:31 byl interval 40 minut. Doba plavby byla dle jízdního řádu 3 minuty.[7]

Po ukončení provozu provozovatel na webu přívozu zveřejnil, že přívoz za dobu své existence vykonal 58 571 jednotlivých jízd a přepravl 1 217 200 osob.[8]

Zatímco při vypsání soutěže Ústecký kraj odhadoval náklady na 11,9 milionu korun, konečná cena byla 41,67 milionu korun, což dle novinářů odpovídá ceně 4800 Kč za hodinu. O zakázku se ucházela společnost Pražské Benátky jako jediný zájemce. Cenu zdůvodnila tím, že provoz vyžaduje nasazení tří směn a jde o vybudování služby „na zelené louce“, přičemž loď si musí sami naprojektovat a postavit, protože trh nových převozních lodí neexistuje (použité lodě typu Naomi ve třech velikostních variantách přitom společnost postupně nasazovala do provozu v rámci PID již od roku 2014). Kraj kvůli vysoké ceně uvažoval o tom, že zakázku zruší, nakonec se ovšem kvůli nedostatku času rada kraje rozhodla zakázku přijmout a cenu navýšit.[9] Přívoz byl označován za nejdražší přívoz v zemi.[10][11]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Přívoz Štětí na Wikimedia Commons
• Přívoz Štětí, Pražské Benátky, oficiální stránky