Přírodní park Plziny
Přírodní park Plziny byl zřízen Okresním úřadem Tábor dne 14. prosince 1994 a potvrzen nařízením Jihočeského kraje ze dne 19. října 2004. Má rozlohu 10 km².
 Zdroje k infoboxu Přírodní park Plziny | |
|---|---|
.jpg.webp) Přírodní park Plziny | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 14. prosince 1994 |
| Vyhlásil | Okresní úřad Tábor |
| Rozloha | 10 km² |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Tábor |
| Umístění | Radětice a Hvožďany |
| Souřadnice | 49°19′6″ s. š., 14°24′46,6″ v. d. |
  Přírodní park Plziny | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Posláním přírodního parku Plziny je zachovat krajinný ráz rozsáhlého lesního komplexu se Šternberským rybníkem a významnými přírodními a estetickými hodnotami a nenarušit historické hodnoty osídlení (Šternberský mlýn, zemědělské usedlosti Koudelka a Hemera, hájovna Soví, starodávné mohyly) a krajinnou architekturu.
Geografie
Přírodní park se nachází v okresu Tábor. Leží v obvodu územní působnosti obcí Bechyně a Radětice a na katastrálních územích Radětice a Hvožďany. Hranice přírodního parku se na západě shoduje s hranicí okresu Tábor a je vedena podél Bílinského potoka a podél Šternberského rybníka. Na východě sleduje okraj lesního komplexu Plziny a na severu ji tvoří silnice III. třídy č. 1354, po které se vrací až na hranici okresu Tábor.
Geomorfologické zařazení
Přírodní park Plziny leží na území geomorfologického okrsku Bechyňská pahorkatina, který náleží podcelku Písecká pahorkatina, celku Táborská pahorkatina, oblasti Středočeská pahorkatina.
Osou přírodního parku je plochý hřbet severo-jižního směru, jehož svahy pozvolna klesají na západě do údolí Bílinského (Borovanského) potoka a na východě ke vzdálenějšímu údolí Smutné. Na severu z tohoto hřbetu vystupuje vrch Jahodinská (489 m), který je nejvyšším bodem parku, a na jihu vrch Babina (467 m). Nejnižším bodem parku je údolí malého přítoku Smutné (392 m n. m.) na jihovýchodě parku.
Vodstvo
Území přírodního parku náleží do povodí řeky Lužnice. Největší vodní plochou je Šternberský rybník na Bílinském potoce. Pramení zde několik malých přítoků Bílinského potoka a Smutné.
Rostlinstvo a živočišstvo
Více než 90 % plochy parku pokrývají lesy. Bezlesé enklávy se nacházejí v okolí hájovny Soví a potom na jihozápadě kolem Šternberského rybníka
Osídlení
Na území přírodního parku Plziny se nachází pouze Šternberský mlýn, zemědělské usedlosti Koudelka a Hemera a hájovna Soví.
Historické památky
V lese poblíž hájovny Soví se nachází skupina slovanských mohyl, které jsou orientovany v řadách od východu k západu.
Turistika
Přes přírodní park Plziny prochází zeleně značená turistická stezka z Bechyně do Nemějic, prochází kolem hájovny Soví. Jižním cípem parkem prochází také cyklotrasa č. 1137 z Koloměřic do Hvožďan.
Odkazy
Literatura
- ALBRECHT, Josef a kolektiv. Českobudějovicko v: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Plziny, s. 467.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodní park Plziny na Wikimedia Commons