Písecká pahorkatina

Písecká pahorkatina je geomorfologický podcelek západní části Táborské pahorkatiny. Rozkládá se na ploše 1 139,8 km²[1] v severní části Jihočeského kraje.

Písecká pahorkatina
Písecké hory, část Písecké pahorkatiny

Nejvyšší bod633 m n. m. (Velký Mehelník)
Rozloha1 139,8 km²
Střední výška443 m n. m.

Nadřazená jednotkaTáborská pahorkatina
Sousední
jednotky
Blatská pánev, Putimská pánev, Horažďovická pahorkatina, Březnická pahorkatina, Votická vrchovina, Soběslavská vrchovina, Lomnická pánev, Lišovský práh
Podřazené
jednotky
Mehelnická vrchovina, Zvíkovská pahorkatina, Milevská pahorkatina, Bechyňská pahorkatina, Týnská pahorkatina, Ševětínská vrchovina

SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Horninygranity středočeského a moldanubického plutonu
PovodíVltava, Otava, Lužnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIIA-3A
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Písecká pahorkatina má členitý, erozně denudační reliéf. Ten je rozčleněný hluboce zaříznutými až kaňonovitými údolími Otavy, Vltavy, Lužnice a jejich přítoků (Židova strouha, Smutná, Lomnice, Hrejkovický potok) a na západě a východě také tektonickými poruchami. Střední výška oblasti je 443 metrů, nejvyšším bodem Písecké pahorkatiny a Píseckých hor je Velký Mehelník se 633 metry. Převažujícími horninami jsou granitoidy středočeského a moldanubického plutonu, metamorfované horniny moldanubika s četnými vložkami, místně se zde vyskytují i senonské a neogénní sedimenty.[1]

Členění

Písecká pahorkatina se dále dělí na šest geomorfologických okrsků:

Reference

  1. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Písecká pahorkatina, s. 341.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.