Páni z Kamence

Rod Pánů z Kamence se původně nazýval z Vesty, což je jméno vesnice u Weißenfelsu. Od konce 12. století je doložen ve službách míšeňských markrabat (např. Burchart von Vesta, Syfrid von Vesta). Zakladatelem rodu usazeného v Kamenci byl Bernard I. z Vesty, který se v roce 1206 objevuje v listinách míšeňského markraběte Dietricha. Tento Bernard byl v době christianizace Horní Lužice pověřen správou právě zakládaného města Kamence, které nechal plánovitě vystavět a založil zde také farní kostel. Město z dřevěných domů následně vyhořelo, načež bylo obnoveno jeho synem Bernhardem II. z Kamence. V roce 1225 požádal Bernard II. generální kapitulu cisterciáckého řádu o povolení k založení ženského kláštera. Po své smrti v roce 1248 zanechal syny Witega I., Bernarda III. a Bernarda IV., kteří společně dne 13. října 1248 založili klášter cisterciaček Marienstern. Nejvýraznější osobností rodu byl bezesporu Bernard III., který se po studiích v Itálii stal míšeňským děkanem, proboštem a později biskupem a zároveň diplomatem na dvoře vratislavského vévody Jindřicha III. a poté na dvoře Oty Braniborského. Služby braniborského markraběte potom opustil a dal přednost Slezsku, kde se stal kancléřem vévody Jindřicha Probuse. Po vévodově náhlém skonu se Bernard III. z Kamence objevil na podzim 1290 na pražském královském dvoře a jako znalec slezsko-polských poměrů pomohl Václavu II. při expanzi do Polska. V Kamenci se roku 1295 zasadil o výstavbu špitálu Marie Magdalény. Na počátku 14. století měli páni z Kamence patronát nad kameneckou farností a klášterem Marienstern. V roce 1318 však po dobytí Kamence braniborským markrabětem Waldemarem tato práva ztratili a Kamenec se stal svobodným městem. Během krvavé noci v roce 1409 došlo ke konfliktu měšťanů a vazalů tohoto rodu, což Václav IV. vyřešil odebráním všech městských privilegií a trestem pro pány z Kamence ztrátou výsad po dobu dvou let a peněžitou sankcí, která znamenala fakticky vyvlastnění městského léna. V roce 1432 odprodal Borso III. z Kamence městu rodový hrad na zámeckém vrchu (Schlossberg). Po ztrátě hradu Páni z Kamence obývali své domy uvnitř města, a spravovali svá léna v obcích Bernstadt, Albernsdorf, Schönau, Berzdorf, Kiessdorf a Dittersbach, v panství Pulsnitz a vesnicích v sousedství kláštera Marienstern. Poslední pán z Kamence Christoph pravděpodobně zemřel roku 1491 jako řádový rytíř v Prusku.[1][2]

Bernard I. z Vesty, zakladatel Kamence († před r. 1220) ∞ Mabilia

• A1. Bernard II. z Kamence, obnovitel Kamence po požáru (1220, 1225, 1245, † před r. 1248) ∞ ?
  • B1. Witego I. (1248), spoluzakladatel kláštera Marienstern
    • C1. Heinrich I., na Kamenci, rytíř, 1272, v roce 1318 postoupil svou polovinu Kamence Waldemarovi braniborskému ∞ Elisabeth
      • D1. Neznámá dcera, 1318
    • C2. Witego II., na Kamenci, rytíř, 1282, fojt u markraběte braniborského, přišel o svou polovinu Kamence, 1319 obdržel Kamenec nazpět od Jana Lucemburského ∞ Richardis (z Colditz?)
      • D2. Witego III., 1317, 1318, 1334
      • D3. Borso I., 1317, † před 1348
      • D4. Balthasar I., 1364, 1368
      • D5. Bernard VI., 1334, 1361, 1364, 1383 ∞ Katharina von Donyn
        • E4. Borso III., 1395, 1410, v roce 1432 prodal rodový městský hrad v Kamenci, † 1438, jeho polovina panství Kamenec propadla koruně ∞ Anna
      • D6. Bernard VII. Colbuch, 1352, 1362, 1364, † před 1370 ∞ Margarethe 1370
        • E5. Witego IV., 1371
      • D7. Elisabeth, řádová sestra (Marienstern)
      • D8. Getrud, řádová sestra (Marienstern)
  • B2. Bernard III., 1248, hlavní zakladatel kláštera Marienstern, 1268 děkan, 1276 probošt, 1293 biskup míšeňský, † 1296
  • B3. Bernard IV., 1248, spoluzakladatel kláštera Marienstern, rytíř, vlastník Bernstadtu,† 1274 ∞ ?
    • C3. Bernard V., odprodal Bernstadt, 1298 fojt u markraběte Fridricha míšeňského, 1301, 1310
    • C4. Otto I., biskup míšeňský, 1319
    • C5. Neznámá dcera ∞ Heinrich von Colditz
    • C6. Elisabeth
    • C7-10. Mabilia, Agnes, Utha, Katharina, řádové sestry (Marienstern)
  • B4. Mabilia?, řádová sestra (Marienstern)
  • B5. Agnes?, řádová sestra (Marienstern)
  • B6. Neznámá dcera ∞ Dirizslaus von Bycen, usedlosti v Čechách a ve Slezsku
    • C11-13. Dirsto, Rosto, Royto
• A2. Conrad (1220)
• A3. Volrad (1220)
• A4. Kunigunde (1220)
  •  ? E1. Heinrich II., 1334, 1364, 1374
    • F1. Witego V. (Witzmann), 1352, 1389. Od roku 1395 vlastník Pulsnitz, † 1415 ∞ Jutta
      • G1. Agathe, 1405, řádová sestra (Marienstern)
      • G2. Otto II., 1405, † 1415
      • G3. Siegsmund, 1416, 1417
      • G4. Heinrich III., 1416, 1425 odprodal svůj díl Pulsnitz, od roku 1426 na Burkau, v roce 1440 se vzdal lenních práv nad svými vazaly v polovině panství Kamenec ∞ ?
        • H1. Veit, 1449, 1482, 1489,
        • H2. Christoph, 1482, 1489, oba vlastnili část Lückensdorfu, Christoph ji prodal v roce 1491. † pravděpodobně zemřel jako řádový rytíř v Prusku.
      • G5. Fredehelm II., 1416.
      • G6. Balthasar III., 1416, prodal svůj díl Pulsnitz, 1423, 1426. V roce 1463 údajně zemřel ve Zhořelci.
      • G7. Johann, 1416. V roce 1419 prodal svůj díl Pulsnitz; 1423
    • F2. Fredehelm I., 1389
    • F3. Margarethe, 1352, řádová sestra (Marienstern)
  •  ? E2. Borso II., 1348, 1352, 1358, 1362 ∞ Kunigunde
  •  ? E3. Balthasar II., 1397, 1407, 1410, 1411[2]