Oxidační činidlo
Oxidační činidlo je látka, která přijímá elektrony od jiné látky, oxiduje ji a sama sebe redukuje. Mezi nejsilnější oxidační činidla patří prvky z pravé horní části periodické tabulky (například: fluor, kyslík, chlor) a některé sloučeniny (anorg. kyseliny, manganistany, peroxidy) a některé druhy molekul prvků (ozon). Silná oxidační činidla vyvolávají vysoce termické reakce a bývají často využívána ve výbušninách a raketové technice.
Symbol oxidačního činidla
Reakce silných oxidačních činidel se špatně zastavují a vytvářejí vice násobně oxidované produkty.
V organické chemii vytvářejí oxidační činidla jako jsou KMnO4, OsO4, O3 cis (Z) prostorové konformace. Tyto reakce bývají označovány jako Cis adice.
Nejčastější oxidační činidla
- Kyslík (O2)
- Halogeny (F2, Cl2, Br2, I2)
- Ozon (O3)
- Peroxidy (H2O2 a další)
- Oxidy (OsO4, CO2)
- Manganistany (MnO -
4 ) - Dusičnany (NO -
3 ) - Chromany (CrO 2-
4 ) - Kyseliny (HNO3, HNO2, H2SO4)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu oxidační činidlo na Wikimedia Commons
Portály: Chemie
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.