Oxid uranový
Oxid uranový (UO3) je jedním z oxidů uranu, který v něm má oxidační číslo VI.
| Oxid uranový | |
|---|---|
vlevo dihydrát a vpravo bezvodý oxid | |
 | |
| |
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid uranový |
| Anglický název | Uranium trioxide |
| Německý název | Uran(VI)-oxid |
| Sumární vzorec | UO3 |
| Vzhled | oranžový prášek (α, γ, η) oranžovo červený prášek (β) tmavě červený prášek (δ) červený prášek (ε) žluto oranžový prášek (amorfní) žlutý až světle žlutý prášek (hydráty) |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1344-58-7 |
| PubChem | 74013 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 286,027 g/mol 304,042 g/mol (monohydrát) 322,057 g/mol (dihydrát) |
| Teplota rozkladu | 650–750 °C (na U3O8) |
| Teplota změny krystalové modifikace | 5,15 °C (monohydrát α → monohydrát β) |
| Teplota dehydratace | 250–300 °C (monohydrát) |
| Hustota | 8,34 g/cm3 (α) 8,25 g/cm3 (β) 8,02 g/cm3 (γ) 8,663 g/cm3 (δ) 8,54 g/cm3 (ε) 8,62 g/cm3 (η) 7,29 g/cm3 (amorfní) 6,73 g/cm3 (monohydrát α) 5,67 g/cm3 (monohydrát β) 5,55 g/cm3 (monohyrát γ) 5,0 g/cm3 (dihydrát) |
| Součin rozpustnosti | 1,35×10−22 (monohydrát γ) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | kosočtverečná (α) jednoklonná (β) kosočtverečná plošně centrovaná (γ) krychlová (δ) trojklonná (ε) kosočtverečná (η) kosočtverečná bazálně centrovaná(monohydrát α) kosočtverečná (monohydrát β) jednoklonná (monohydrát γ) kosočtverečná (dihydrát) |
| Hrana krystalové mřížky | β-modifikace a= 1 034 pm; b= 1 433 pm; c= 391,0 pm; β= 90°03´ γ-modifikace a= 978,7 pm; b= 1 993,2 pm; c= 970,5 pm δ-modifikace a= 414,6 pm ε-modifikace a= 400,2 pm; b= 384,1 pm; c= 416,5 pm; α= 98°17´; β= 90°33´; γ= 120°28´ η-modifikace a= 751,1 pm; b= 546,6 pm; c= 522,4 pm monohydrát α a= 424,2 pm; b= 1 030 pm; c= 686,8 pm monohydrát β a= 564 pm; b= 628,7 pm; c= 993,7 pm monohydrát γ a= 556 pm; b= 552,2 pm; c= 641,6 pm; β= 112°43´ dihydrát a= 1 397,7 pm; b= 1 669,6 pm; c= 1 467,2 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 220,3 kJ/mol (α) −1 225 kJ/mol (β) −1 224 kJ/mol (γ) −1 220 kJ/mol (δ) −1 218 kJ/mol (ε) −1 208 kJ/mol (amorfní) −1 528 kJ/mol (monohydrát α) −1 534 kJ/mol (monohydrát β) −1 531 kJ/mol (monohydrát γ) −1 868,2 kJ/mol (dihydrát) |
| Standardní molární entropie S° | 96,32 JK−1mol−1 (α) 96,38 JK−1mol−1 (β) 96,11 JK−1mol−1 (γ) 99,41 JK−1mol−1 (ε) 126 JK−1mol−1 (monohydrát β) 192,6 JK−1mol−1 (dihydrát) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1 142,3 kJ/mol (α) −1 146 kJ/mol (γ) −1 141 kJ/mol (ε) −1 395 kJ/mol (monohydrát β) −1 658,8 kJ/mol (dihydrát) |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,284 4 JK−1g−1 (α) 0,285 5 JK−1g−1 (γ) 0,286 3 JK−1g−1 (ε) 0,386 2 JK−1g−1 (monohydrát γ) |
| Bezpečnost | |
 Vysoce toxický (T+)  Nebezpečný pro životní prostředí (N) | |
| R-věty | R26/28, R33, R51/53 |
| S-věty | S1/2, S20/21, S45, S61 |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vzniká například postupnou oxidací UO2.
Podobné sloučeniny
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.