Oxid nikelnatý

Oxid nikelnatý je jedním z oxidů niklu, který je v něm přítomen v oxidačním čísle II. NiO je šedozelená amfoterní práškovitá látka, reaguje s kyselinami za vzniku nikelnatých solí či hydroxidy (alkalických kovů) za vzniku hydroxidu či hydroxidokomplexů. V přírodě ho lze nalézt v podobě minerálu bunsenitu.

Oxid nikelnatý
Obecné
Systematický název Oxid nikelnatý
Anglický název Nickel(II) oxide
Německý název Nickel(II)-oxid
Sumární vzorec NiO
Vzhled šedozelený prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS 1313-99-1
PubChem 14805
Číslo RTECS QR8400000
Vlastnosti
Molární hmotnost 74,692 8 g/mol
Teplota tání 1970 °C
Hustota 6,67 g/cm3
Index lomu nD=2,181 8
nLi=2,37
Tvrdost 5,5
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
kyseliny
roztok amonné soli
Struktura
Krystalová struktura kubická plošně centrovaná
Hrana krystalové mřížky a=417,7 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −239,7 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 678 J/g
Standardní molární entropie S° 38,0 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −211,6 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,593 JK−1g−1
Bezpečnost

GHS07

GHS08

GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty R49, R43, R53
S-věty S53, S45, S61
NFPA 704
0
2
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výroba

Připravit ho lze tepelným rozkladem (dehydratací) hydroxidu nikelnatého Ni(OH)2:

Nebo spalováním niklu za přívodu kyslíku:

Reference

  1. Nickel oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.