Oxid ceričitý

Oxid ceričitý je žlutobílý prášek s chemickým vzorcem CeO2. Je používán v keramice, pro výrobu broušeného skla a pro zvýšení citlivosti fotosenzitivního skla. Také se používá při jemném leštění optických prvků. Cer se používá pro samočinné čištění stěn pecí jako uhlovodíkový katalyzátor během vysoké teploty čisticího procesu.[zdroj?]

Oxid ceričitý
Obecné
Systematický název Oxid ceričitý
Anglický název Cerium(IV) oxide
Německý název Cer(IV)-oxid
Sumární vzorec CeO2
Vzhled Bílá až bledě žlutá práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS 1306-38-3
Vlastnosti
Molární hmotnost 172,12 g/mol
Teplota tání 2 650 °C (přibližně)
Teplota varu  ? °C
Hustota 7,3 g/cm3
7,132 g/cm3, (23 °C)
Rozpustnost ve vodě Nerozpustný, rozpustný v silných kyselinách
Měrná magnetická susceptibilita 1,9×10−6 cm3g−1 (20 °C)
Struktura
Krystalová struktura krychlová
Hrana krystalové mřížky a=541,1 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −1 083,3 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 77,9 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −1 025 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,358 JK−1g−1
Bezpečnost

GHS07

GHS08
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid ceričitý velmi účinně vstřebává ultrafialové záření, zatímco je průhledný pro viditelné světlo. Mohl by proto nahradit oxid zirkoničitý a oxid titaničitý jako účinné složky v opalovacích krémech, pokud by měl nižší fotokatalickou aktivitu. Nicméně tyto tepelné katalytické vlastnosti mohou být sníženy pokrytím částic amorfním oxidem křemičitým nebo nitridem boritým.

Oxid ceričitý je mírně hygroskopický (pohlcuje vlhkost) a je schopen vázat malá množství oxidu uhličitého z atmosféry.

Reference

  1. Cerium dioxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.