Nitrid boritý

Nitrid boritý (BN) je anorganická sloučenina patřící mezi nitridy. Je isoelektronový s uhlíkem. Hexagonální modifikace má strukturu podobnou grafitu, ale na rozdíl od něj jsou jednotlivé vrstvy uloženy tak, že atomy boru se nacházejí pod atomy dusíku z vyšší vrstvy.[2] Vzdálenost mezi vrstvami je 334 pm.[2] Na rozdíl od grafitu je BN bezbarvý, poměrně nereaktivní a je to elektrický izolant. Reakcí s fluorem poskytuje fluorid boritý a dusík, s kyselinou fluorovodíkovou reaguje na tetrafluoroboritan amonný (NH4BF4). Zahříváním hexagonálního BN na teplotu 1 800 °C při tlaku 8 500 GPa v přítomnosti alkalických kovů získáme kubickou (krychlovou) modifikaci. Při nižší teplotě vzniká wurtzitová modifikace BN.

Nitrid boritý

Šesterečná struktura

Šesterečná struktura

Krychlová struktura

Obecné
Systematický název Nitrid boritý
Anglický název Boron nitride
Německý název Bornitrid
Sumární vzorec BN
Vzhled Bílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS 10043-11-5
Vlastnosti
Molární hmotnost 24,8 g/mol
Teplota tání 2 730 °C (modifikace α)
Teplota varu 3 273 °C
Hustota 2,255 g/cm3 (modifikace α)
3,45 g/cm−3 (modifikace β)
Tvrdost 2
Měrný elektrický odpor 1,9×10−5 Ώm (2 000 °C)
Struktura
Krystalová struktura šesterečná (modifikace α)
krychlová (modifikace β)
Hrana krystalové mřížky a=251 pm, c=670 pm (modifikace α)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −254 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 14,8 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −288 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,794 JK−1g−1
Bezpečnost

GHS07
[1]
Varování[1]
R-věty R36/37
S-věty S26, S36
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reference

  1. Boron nitride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ROY, Soumyabrata; ZHANG, Xiang; PUTHIRATH, Anand B. Structure, Properties and Applications of Two‐Dimensional Hexagonal Boron Nitride. Advanced Materials. 2021-11, roč. 33, čís. 44, s. 2101589. Dostupné online [cit. 2021-11-25]. ISSN 0935-9648. DOI 10.1002/adma.202101589. (anglicky)

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.