Otto Pinkas

Narodil se 2. března 1849 v Praze.[2] Pocházel z bohaté rodiny;[3] jeho otcem byl Jakob Pinkas (1805-1879),[4] zakladatel restaurace U Pinkasů.[5]

Vystudoval nižší gymnázium, potom se věnoval soukromému obchodu.[6] Převzal například rodinnou restauraci, ale již roku 1882 přenechal její vedení manželům Brabcovým[7] a zaměřil se na veřejnou a literární činnost.[2] Jako povolání uváděl „majitel domu a spisovatel“.[8]

Od roku 1880 byl členem správního výboru družstva Národního divadla a zástupcem jeho ředitele Šuberta.[3] Stal se zakládajícím členem Sokola pražského, Svatoboru a Matice školské.[3] Účastnil se činnosti Měšťanské besedy, Hlaholu a Umělecké besedy.[3] Působil jako místní předseda Národní jednoty pošumavské.[9] Byl také členem výboru tiskařského a vydavatelského družstva Politik, členem spolku českých žurnalistů, Jednoty pro vystavění chrámu sv. Víta a dalších sdružení.[2]

Byl ve své době známou osobností. Několik obcí – Letiny, Svárkov, Libákovice a Bzí – ho jmenovalo čestným občanem.[3] Za cestopis Cesta po Španělích (viz Dílo) mu byl udělen španělský rytířský řád Karla III.[6]

V noci na 12. března 1890 zemřel náhle na mrtvici.[10] Nekrolog oceňoval jeho aktivní nezištnou činnost ve spolcích, zásluhy o rozvoj Národního divadla i jeho hlubokou znalost divadelního umění a techniky.[2]

V závěti odkázal mimo jiné 200 zlatých Svatoboru[11] a stejnou částku Národní jednotě pošumavské.[12]

Zemřel roku 1890 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Proslavil se také jako spisovatel a dramatik. Známé byly jeho komedie Zaměnil datum (1866), Sedlák milostpán (1874), Nerovné manželství (1879) a Fotografie (1888).[6]

Zážitky z cest popsal v ilustrovaném cestopise Cesta po Španělích.[6]