Otto Král

Otto Král (24. srpna 1904, Ústí nad Labem[4]8. září 1943, Věznice Plötzensee, Berlín) byl spoluzakladatelem organizace Junák v Ústí nad Labem.[3] Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do ilegální odbojové činnosti v rámci organizace ÚVOD – Krušnohoří[1] a rovněž spolupracoval s ilegální skupinou Jana Zelenky – Hajského. Po zatčení v roce 1942 byl „za přípravu k velezradě“ dne 11. srpna 1943 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti.[1] Ve věku 39 let byl popraven 8. září 1943 v berlínské věznici Plötzensee.[1][2]

Otto Král
Otto Král (30. léta 20. století)
Narození24. srpna 1904
Ústí nad Labem, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. září 1943
Věznice Plötzensee, Berlín, Německá říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven oběšením[1]
Místo pohřbenísymbolický hrob (kenotaf), Zvole, Jílovská, hřbitov[2]
Národnostčeská
Povoláníkancelářský praktikant (účetní)[3]
ZaměstnavatelČeská obchodní společnost[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Otto Král se narodil 24. srpna 1904 v Ústí nad Labem (v ulici Sandhohe Hauptstrasse – (nyní 2019) Králova výšina v domě číslo 12) do rodiny malého živnostníka,[5] krejčovského mistra.[3] [p 1] Ve stejné ulici jen v jiném (protějším) domě číslo 21[6] se 18. června 1911 narodil o sedm let mladší kamarád a přítel Otto Krále – jeho jmenovec: Otto Hanzlíček, který se stal československým pilotem a za druhé světové války sloužil v britském Královském letectvu (RAF).[3] Otto Král s Otto Hanzlíčkem spolu v roce 1921 založili v Ústí nad Labem oddíl Junáka.[3] [p 2] [p 3] V Ústí nad Labem později i Otto Král pracoval jako kancelářský praktikant (účetní) pro firmu Česká obchodní společnost.[3] Otto Král byl aktivně činný ještě též v sokolské organizaci, [p 4] ve veslařském klubu[3] a v Národní jednotě severočeské.[5]

Otto Král v Praze (kam byl v roce 1938 služebně přeložen z Ústí nad Labem) se v roce 1938 podílel jako jednatel[5] na přípravě a organizaci „světového“ protiválečného X. Všesokolského sletu.[3] [p 5] Po 15. březnu 1939 byl jako známý sokolský funkcionář při hromadném zatýkání (v roce 1939)[5] rovněž zatčen a krátce vězněn.[3] Při vyšetřování jeho kauzy ale německá okupační mašinérie narazila na „důkazní nouzi“ a Král byl zanedlouho propuštěn na svobodu.[3] V době Protektorátu Čechy a Morava se Král zapojil do protiněmeckého hnutí odporu – do odbojové činnosti organizované ilegální skupinou ÚVOD – Krušnohoří.[3][1] [p 6] Otto Král se podílel na zajišťování ilegálních odchodů československých vojáků z protektorátu do zahraničí a spolupracoval při ukrývání radiostanic.[3] V rámci spolupráce s ilegální skupinou Jana Zelenky – Hajského se stýkal s osobami které pomáhaly atentátníkům na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.[3] Po atentátu na Reinharda Heydricha, jeho smrti a dopadení parašutistů v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděje byl Otto Král (v roce 1942) podruhé zatčen.[3] Byl převezen do Berlína, kde jej dne 11. srpna 1943 odsoudil Lidový soudní dvůr za odbojovou činnost klasifikovanou jako „přípravu k velezradě“ (tedy za podíl na přípravě atentátu na Reinharda Heydricha a za kontakty s parašutisty[2]) k trestu smrti.[3] Ten byl vykonán 8. září 1943 oběšením v berlínské věznici Plötzensee.[3]

Místa připomenutí

  • Pamětní deska na jeho rodném domě v Ústí nad Labem, ulice „Králova výšina“ 12/1220.[2]
  • Po skončení druhé světové války byla ulice v Ústí nad Labem, ve které vyrstal Otto Král a Otto Hanzlíček přejmenována z původního názvu „Písečná výšina“ na nový název „Králova výšina“.
  • Symbolický hrob (kenotaf) Otto Krále se nachází na hřbitově v ulici Jílovská ve Zvoli. Na hrobě je nápis: OTTA KRÁL / PADL V BERLÍNĚ / * 24.8.1904 † 8.9.1943 //.

Odkazy

Poznámky

  1. Rodina kde Otto Král vyrůstal patřila v Ústí nad Labem k české národnostně uvědomělé menšině.[5]
  2. Den 7. září roku 1921 byl zakládacím dnem skautingu v Ústí nad Labem, vnitřním městě.[5]
  3. Otto Král byl spoluzakladatelem Junáka v Ústí nad Labem jakož i funkcionářem: byl předsedou revizní komise sboru a členem revizní komise okrsku.[3]
  4. Pracoval jako jednatel Sokola v Ústí nad Labem. Pro svoji skromnou povahu a přímé jednání byl oblíben mezi ústeckými Čechy.[5]
  5. Otto Král znal všechny přední tělovýchovné činovníky sokolské Krušnohorské (Kukaňovy) župy.[5]
  6. Po založení odbojové skupiny ÚVOD – Krušnohoří Bohumila Bachury z Bohosudova, pracoval Otto Král jako spojka mezi ním a členy skupiny v Ústí nad Labem.[5] Tato ilegální skupina realizovala svoji sabotážní činnost také například pomocí třaskaviny, která byla obalena uhelným mourem a měla podobu brikety.[5] Tyto tzv. „Bachurovy knedlíky“ se používaly tak, že se nenápadně „přimíchávaly“ do uhlí, kterým se živil oheň v topeništích parních lokomotiv.[5]

Reference

  1. Seznam popravených Čechů a Slováků v Berlíně-Plötzensee (Král Otto) [online]. [cit. 2019-06-09]. Příjmení a jméno: Král Otto; Zaměstnání: účetní; datum narození: 24.8.1904; místo narození: Ústí nad Labem; Provinění: 11.8.1943 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě (odbojová skupina Úvod – Krušnohoří); datum popravy: 8.9.1943; způsob popravy: oběšení; Zdroj: ABS (141), Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee, PH. Dostupné online.
  2. LAŠŤOVKA, Milan; GLASER, Arno. Kenotaf Otta Král [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2016-03-23 [cit. 2019-06-09]. Umístění symbolického hrobu: Zvole, Jílovská, hřbitov. Souřadnice: N49°55'46.17 E14°25'26.62 (střed hřbitova). V centrální evidenci válečných hrobů není kenotaf Otto Krále evidován.. Dostupné online.
  3. TVRDÝ, Petr. Příběh hrdiny: Král Otto (* 24. 8. 1904 – † 8. 9. 1943, popraven); Hrdinové války [online]. www hrdinove valky cz; Ústí nad Labem; skautskyinstitut.cz, 2017-03-31 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online.
  4. Matriční záznam o narození a křtu farnost Ústí nad Labem
  5. VORLÍČEK, Janni. ŽILI V ÚSTÍ: Rozdával Bachurovy knedlíky (Článek o odboji Otto Krále) [online]. ustacky denik cz, 2011-04-05 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online.
  6. Skauti Ústí n. Labem; 1. oddíl Otty Hanzlíčka [online]. [cit. 2019-06-09]. Dostupné online.

Literatura

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.