Ota z Freisingu

Blahoslavený Ota z Freisingu, O.Cist. (1112,? snad Klosterneuburg — 22. září 1158 klášter Morimond) byl katolický kněz, cisterciák, biskup ve Freisingu a středověký kronikář. Pocházel z rodu Babenberků. Katolickou církví je uctíván jako blahoslavený a jeho svátek je slaven 22. září.

Blahoslavený
Ota z Freisingu
O.Cist.
Biskup freisinský
Obraz
Církevřímskokatolická
Diecézefreisinská
Jmenování1138
Uveden do úřadu1138
Emeritura22. září 1158
PředchůdceHeinrich
NástupceAlbert von Harthausen
Zasvěcený život
Institutcisterciáci
Svěcení
Biskupské svěcení1138
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • opat v Morimondu (1138)
Zúčastnil se
Osobní údaje
Datum narozeníasi 1112
Místo narozeníKlosterneuburg
Datum úmrtí22. září 1158
Místo úmrtíMorimond
Místo pohřbeníklášter Morimond
Národnostněmecká
RodičeLeopold III. Babenberský a Anežka z Waiblingenu
Svatořečení
Svátek22. září
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributybiskupská roucha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život
Biskup Ota z Freisingu se dívá na město a katedrálu ve Freisingu

Rodinný původ

Narodil se jako syn rakouského markraběte sv. Leopolda III. a jeho druhé manželky Anežky z Waiblingenu, která byla dcerou císaře Jindřicha IV. a vdovou po Fridrichovi Švábském. Ota tak byl spřízněn s předními říšskými rody. Byl nevlastním bratrem německého krále Konráda III. a strýcem pozdějšího císaře Fridricha Barbarossy.[1] Jeho vlastními bratry byla rakouská markrabata Leopold IV., Jindřich II. a salcburský arcibiskup Konrád II.

Církevní působení

Kolem roku 1126 se stal proboštem v Klosterneuburgu. Od roku 1127 studoval v Paříži a v roce 1132 se stal cisterciáckým mnichem v Morimondu. Byl iniciátorem založení kláštera Heiligenkreuz (tento klášter se posléze stal babenberským rodovým pohřebištěm), který v roce 1131 založil jeho otec, a v roce 1138 se stal biskupem ve Freisingu. Jako biskup se snažil pozvednout ve své diecézi morálku a zaváděl zde církevní reformu. Rovněž se snažil o dobré vzájemné vztahy světské a církevní moci. Obnovil rovněž freisinskou katedrální školu a ta se díky němu stala důležitým centrem vědy a duchovního života.

Účastnil se druhé křížové výpravy v roce 1147.

Důležitá je též jeho činnost kronikářská. Jeho „Chronica sive Historia de duabus civitatibus“ (Kronika čili Dějiny dvou obcí) zahrnuje v sedmi dílech světové dějiny, přičemž osmý díl obsahuje vizi Posledního soudu. Jeho „Gesta Friderici“ (Činy Fridrichovy) popisují dobu vlády Fridricha Barbarossy mezi léty 1152–1156. Navázal na něj jeho sekretář Rahewin, který pokračoval až do roku 1160.

Závěr života

Ota z Freisingu zemřel 22. září 1158 v Morimondu, kam se dostavil na řádovou kapitulu,[2] a byl pohřben ve zdejším klášterním kostele.

Beatifikace

Později byl beatifikován a jeho liturgická památka dnes připadá na 22. září, výroční den jeho smrti. Zobrazován bývá jako biskup nebo opat v cisterciáckém hábitu. Za atributy mívá obvykle knihu a pero.

Klášter v Morimondu byl rozpuštěn roku 1791 v důsledku Francouzské revoluce a kostel postupně upadal. Roku 1954 zde byly nalezeny kosterní pozůstatky a po nutném antropologickém průzkumu byly uloženy jako Otovy v klášteře Heiligenkreuz blízko jeho předků.[3]

Odkazy
Vitráž

Reference
  1. OPLL, Ferdinand. Fridrich Barbarossa. Císař a rytíř. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-342-9. S. 28.
  2. LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. S. 164. (německy)
  3. Otto von Freising

Literatura
  • BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907-1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien: Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy)
  • DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy)
  • OTTO OF FREISING. The Deeds of Frederick Barbarossa. Překlad Charles Christopher Mierow. New York: Columbia University Press, 2004. 366 s. ISBN 978-0-231-13419-4. (anglicky)
  • Z FREISINGU, Ota. Historie aneb O dvou obcích. Praha: Argo, 2017. 460 s. ISBN 978-80-257-2291-6. (česky)
  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy)
  • POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy)
  • VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.