Otakarka

Otakarka neboli Otakarova bašta je gotická poloválcová hradební bašta v Českých Budějovicích. Pod názvem hradební věž Otakarova s katalogovým číslem 1000127454_0007 je vedena jako součást památkově chráněného městského opevnění.

Otakarka
Účel stavby

obranný, obytný

Základní informace
Výstavba13. století[1]
Přestavbapřelom 15. a 16. století
Materiálkámen
Poloha
AdresaBiskupská zahrada, Široká 139/24, České Budějovice, Česko Česko
Souřadnice48°58′24,96″ s. š., 14°28′19,92″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky16862/3-627 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podoba a historie

Vznikla ve 13. století při budování hlavní (nejstarší) městské hradby.[1] Ta dosahovala výšky až 7 metrů a šířky v patě až 1,6 metru.[2] Bašta půlkruhově vystupuje z hlavní hradební zdi směrem do parkánu (dnešní Biskupská zahrada), směrem k městu je plochá. Je možné, že poloválcové bašty byly původně směrem k městu otevřené a k uzavření došlo teprve během pozdně gotických úprav opevnění na přelomu 15. a 16. století.[1] 8 metrů vysokou[3] a 7,5 metru širokou[4] dvoupatrovou konstrukci s plochými stropy kryje vysoká kuželová střecha vybavená dvojicí vikýřů.[1] Hladkou fasádu prolamují původní střílny ve druhém patře a novodobě vybouraná okna v prvním patře.[1] V 19. století totiž byla věž adaptována k obytným účelům,[1] což dokládá i přistavěný komín. Dochovala se také pozdně barokní vstupní vrata umístěná do zazdívky pod původním hradebním ochozem.[3]

Leopold Maria Zeithammer v roce 1904 uvedl, že replika mučidla železná panna[pozn. 1] byla uložena v Otakarce.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. Od roku 1855 vystavená ve věži Železná panna, ale již koncem 19. století nezvěstná.

Reference

  1. THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Otakarka [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
  2. SCHNINKO, Jan. České Budějovice gotické, aneb velká pátrací hra pro odvážné badatele. České Budějovice: České Budějovice, 2016. 8 s. Kapitola Otakarka, s. 2. Vydáno k příležitosti Dnů evropského dědictví 10. 9. 2016.
  3. STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Marie Ryantová.
  4. Česká akademie věd a umění. Komise archaeologická. Politický okres česko-budějovický - Budějovice České, hradby městské. Soupis památek historických a uměleckých v království českém. 1900, roč. 8, s. 20. Dostupné online.
  5. SCHINKO, Jan. Budějovičtí měli na mučení zločinců zvláštní zařízení. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2012-07-29 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.