Otakar Schiedeck

Otakar Schiedeck (11. června 1902 v Moravské Ostravě[1] - 8. února 1943 v Berlíně ve věznici Plötzensee[1]) byl magistr farmacie, který pracoval jako nenápadný lékárník v dejvické lékárně Zdeny Rybářové ve Velvarské ulici. Za protektorátu vedl malou odbojovou skupin složenou z dejvických skautů. Kromě toto dodával zpravodajsko-sabotážní skupině Tři králové jedy a léky. Pro ilegální odbojovou organizaci Obrana národa vykonával též funkci spojky. Jeho osoba je spojena s osudovou dejvickou schůzkou podplukovníka Josefa Balabána s "majorem Ondráčkem" dne 22. dubna 1941 večer. Tato schůzka se ukázala léčkou, při níž byl podplukovník Josef Balabán zatčen gestapem. Otakar Schiedeck byl zajat druhý den (23. dubna 1941) ve svém bytě. Po téměř dva roky trvajícím věznění byl Otakar Schiedeck v Berlíně popraven gilotinou.

Otakar Schiedeck
Vazební fotografie z roku 1941
Jiná jménaOtokar Schiedeck[1]
Narození11. června 1902[1]
Moravská OstravaRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko[1]
Úmrtí8. února 1943[1]
Berlín, Věznice Plötzensee>Německá říše Německá říše[1]
Příčina úmrtípopraven stětím
BydlištěŽitná 563/12 (Praha 2)[2]
Vzdělánímagistr farmacie
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékárník[1]
Zaměstnavatellékárna Zdeny Rybářové (Evropská 696/22 Praha 6 – Dejvice) (za protektorátu Velvarská ulice)[3][2]
Politické strany"Národně demokratická strana", Národní sjednocení[4]
Příbuzníbratranec: Adolf Rapp[4] (* 1915[5] - † 1943)[5]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Otakar Schiedeck se narodil 11. června 1902 v Moravské Ostravě. Podzim roku 1938 zastihl magistra farmacie Otakara Schiedecka v Praze, kde bydlel (na adrese: Žitná 563/12; Praha 2[2]) a také pracoval jako lékárník v dejvické lékárně Zdeny Rybářové (na adrese: Evropská 696/22 Praha 6, za protektorátu se ulice jmenovala Velvarská[2]).

Počátky odbojové činnosti

Od podzimu roku 1938 (prakticky po podepsání Mnichovské dohody) se v Praze - Dejvicích v bytě podplukovníka Josefa Balabána (v ulici Na hutích 581/1[6]) [p 1] nebo v legionářské restauraci Bajkal na Vítězném náměstí (dnešní Dům armády Praha - DAP) začala scházet neformální skupina ve které se společně setkávali bývalí příslušníci zahraničních československých, především ruských, legií z doby první světové války (plukovník Josef Churavý, podplukovník Josef Balabán, podplukovník Josef Mašín, major letectva RNDr. Josef Jedlička, major Alois Janotka) a rovněž mladší vlastenecky smýšlející Balabánovi známí (bratr Balabánovy družky Bohuslav Sleza, ředitel Centrokomise Gustav Svoboda a lékárník Otakar Schiedeck).[7][8][4] Složení tohoto kroužku bylo politicky názorově různorodé.[4] To poukazovalo na fakt jak důležitou roli při formování odboje v počátečních etapách hrály osobní mezilidské vazby, zatímco např. politické názory šly v době ohrožení republiky povětšinou stranou.[4] Jako příklad lze uvést fakt, že lékárník Otakar Schiedeck byl členem "Národně demokratické strany" a posléze i krajně pravicového Národního sjednocení.[4] Major letectva RNDr.Josef Jedlička se netajil prosovětskými sympatiemi a nejspíše v této době již pro SSSR i zpravodajsky pracoval.[4]

V odboji

Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava Otakar Schiedeck vedl též malou odbojovou skupinu dejvických skautů.[4] Zároveň ale ochotně pomáhal i Obraně národa především jako nenápadná spojka a dodavatel léků a jedů pro zpravodajsko-sabotážní skupinu Tří králů (konkrétně prostřednictvím podplukovníka Josefa Balabána).[9] Pro podplukovníka Josefa Balabána pracoval v odboji i bratranec Otakara Schiedecka litograf Adolf Rapp. [p 2] Ten vykonával především funkci spojky mezi Balabánem a ilegálním plukem v Praze VII.[4]

Před zatčením Josefa Balabána

Osoba Otakara Schiedecka je uváděna v historických textech o nekomunistickém odboji v souvislosti se zatčením prvního ze Tří králů - podplukovníka Josefa Balabána. Některé tyto prameny zároveň mylně uvádějí, že to byl magistr farmacie Otakar Schiedeck kdo přihrál Josefa Balabána do rukou gestapa.[4] Tento omyl zřejmě pramení z té části výslechových protokolů, které se zaobírají souvislostmi dopadení Balabána. Jedná se o výslechové protokoly tlumočníků gestapa Josefa Chalupského a Josefa Urbana a gestapáka Jana Schillfa.[4] Pro toto tvrzení by svědčil fakt, že lékárník Otakar Schiedeck byl v létě roku 1940 několik týdnů vězněn v Terezíně. Porušil totiž jazyková nařízení a na lékárně nevyvěsil německé nápisy.[4] Schiedeckův osud (byl odsouzen německým lidovým soudem (Volksgericht) k trestu smrti a sťat gilotinou v nacistické sekyrárně v Berlíně) jakož i další vyšetřovací spisy nacistické tajné policie Schiedeckovo "udavačství" spolehlivě vyvracejí.[4] [p 3]

První schůzka Balabán - Ondráček

Otakar Schiedeck nemohl tušit (a žádný pramen netvrdí opak), že major "Ondráček" pracoval pro gestapo. Schiedeck tedy nepřímo přispěl k zatčení Balabána tím, že mu schůzku s "Ondráčkem" domluvil.[4] Podle lékárníkovy výpovědi mu major "Ondráček" po příchodu do lékárny sdělil, že "má organizaci a že tato skupina by se měla spojit s Balabánovou organizací, jako že by i on sám chtěl hovořit se šéfem ilegální organizace".[4] Podplukovník Josef Balabán se schůzkou souhlasil, chtěl s Ondráčkem mluvit a proto Schiedeck schůzku Balabán - Ondráček domluvil. Inkriminovaná schůzka se uskutečnila v lékárně ve Velvarské ulici před Velikonocemi tj. počátkem dubna 1941.[4] Dle Schiedeckovy výpovědi se "Oba bavili o ilegálních organizacích a chtěli všechny skupiny sloučit do jedné velké ilegální organizace a s tou pak realizovat revoluci v protektorátu." Po dohodě pak další schůzku Ondráček - Balabán sjednal Schiedeck na 22. dubna 1941.[4]

Zatčení Josefa Balabána

Události z dejvického večera 22. dubna 1941 měly pro zúčastněné osoby dalekosáhlé důsledky. Lékárník Otakar Schiedeck se ve 21. hodin sešel s důstojníkem Ondráčkem v restauraci Fuchs na rohu Velvarské ulice.[4] Podplukovník Josef Balabán přišel před lékárnu ve Velvarské zülici v dohodnutou dobu (21.30).[4] Oba muži pak lékárníka Schiedecka doprovodili k zastávce tramvaje, po jejím příjezdu do ní Schiedeck nastoupil a z místa odjel domů.[4] [p 4] Po odjezdu tramvaje se oba muži vraceli zpět k lékárně.[4] Pravděpodobně chtěli dojít opět do restaurace Fuchs.[4] V blízkosti restaurace Fuchs již čekali poschováváni čtyři úředníci gestapa, několik příslušníků protektorátní policie a také pozdější nebezpečný, horlivý a úspěšný konfident gestapa Jaroslav Nachtmann.[4] Účast Jaroslava Nachtmanna při zátahu na podplukovníka Josefa Balabána nebyla náhodná.[4] Nachtmann byl totiž absolventem poddůstojnické školy při 1. dělostřeleckém pluku v Ruzyni a asi on jediný dobře věděl, jak Josef Balabán (nejspíše v přestrojení) vypadá.[4] Když se dvojice mužů přiblížila do blízkosti restaurace Fuchs (na rohu ulic Evropská a Studentská (za okupace Velvarská a Brahmsova)[3][2]), byla (na povel komisaře Felixe Heideho) v okolí poschovávanými gestapáky obklíčena.[4] [p 5] Nejdříve ze všech doběhl k podplukovníkovi Josefu Balabánovi Jaroslav Nachtmann.[4] Tento aktivní boxer[2] svojí cvičenou pěstí srazil podplukovníka k zemi a ztížil mu tím značně možnost aktivní obrany. Překvapený Balabán nemohl totiž okamžitě použít své dvě ostře nabité pistole, které měl u sebe.[4] Balabán se přesto pokusil následně použít své střelné zbraně a snažil se dokonce i uprchnout.[4] Během potyčky byl postřelen na třech místech, nikoliv však vážně, byl přemožen, zatčen a převezen do vězeňské nemocnice.[4]

Major Ondráček

Jaroslav Nachtmann obdržel za tuto akci svůj první služební byt.[3][2] Skutečná totožnost konfidenta gestapa, který se vydával za "majora Ondráčka", byla dlouho pro badatele nejistá. Nejspíše se ale jednalo o Františka Kratochvíla, který zemřel ještě během druhé světové války na tuberkulózu.[3][2]

Závěr

Lékárník Otakar Schiedeck, kterého nechalo zatýkací komando odjet z místa zátahu tramvají, byl zatčen druhý den tj. 23. dubna 1941 ve svém bytě na adrese Žitná 563/12 (Praha 2)[2] Otakar Schiedeck byl vězněn téměř dva roky.[9] Dne 16. října 1942 byl odsouzen Lidovým soudním dvorem (Volksgericht) k trestu smrti za velezradu a napomáhání nepříteli (odbojová činnost).[1] Byl popraven stětím gilotinou v nacistické sekyrárně v Berlíně ve věznici Plötzensee dne 8. února 1943.[1]

  • Vazební fotografie (rok 1941)
  • Otakar Schiedeck
  • Otakar Schiedeck
  • Otakar Schiedeck
  • Adolf Rapp
  • Adolf Rapp
  • Adolf Rapp

Odkazy

Poznámky
  1. Na hutích 581/1 (v letech 1940 až 1945 Fichteova (německy Fichtestrasse) Praha 6 (Praha 17). Na této adrese bylo poslední legální bydliště podplukovníka Josefa Balabána a jeho družky Josefy Kochmannové před Balabánovým odchodem do ilegality.[6]
  2. Adolf Rapp (* 7. října 1915 v Praze[5] - † 8. února 1943 v nacistické sekyrárně v Berlíně-Plötzensee[5]) byl povoláním kamenotiskař. Bratranec Otakara Schiedecka. V odboji vykonával funkci spojky mezi podplukovníkem Josefem Balabánem a ilegálním plukem v Praze VII.[4] Dne 16. října 1942 byl odsouzen Lidovým soudním dvorem (Volksgericht) k trestu smrti za velezradu a napomáhání nepříteli (odbojová činnost). Byl popraven stětím gilotinou dne 8. února 1943 v Berlíně-Plötzensee.[5]
  3. Ještě před vykonáním popravy žádal Otakar Schiedeck dvakrát o milost. V těchto žádostech mimo jiné poukazoval na německou národnost své manželky a rovněž zmiňoval i fakt, že oba jeho švagři slouží v německé armádě. Pokud bychom připustili jakýkoliv Schiedeckův vědomý podíl na zatčení podplukovníka Josefa Balabána, lze si jen těžko představit, že by jej Otakar Schiedeck v žádostech o milost neuvedl. [4]
  4. Dle pramene[4] bydlel lékárník Otakar Schiedeck v Praze - Záběhlicích. Pramen[2] ale uvádí adresu Schiedeckova bydliště: Žitná 563/12 (Praha 2).
  5. Složení zasahujícího komanda, které se účastnilo zátahu na Josefa Balabána, uvádějí různé prameny různě. Tlumočník gestapa Josef Urban (AMV, 325-102-8) uvádí krom Jaroslava Nachtmanna i komisaře Heinricha Krupkeho, kriminálního zaměstnance Erwina Auera a kriminálního asistenta Horsta Waimanna. Gestapák Jan Schillf (AMV, 52-1-395) navíc uvádí ještě kriminálního asistanta Klause Winklera. Sám konfident gestapa Jaroslav Nachtmann (AMV, V 19152/III) uvádí komisaře Felixe Heideho a kriminální zaměstnance Friedricha Dennerta, Bauera, Karla Rottera a Otto Gala.

Reference
  1. Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee [online]. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) [cit. 2017-12-11]. Příjmení a jméno: Schiedeck Otokar; zaměstnání:lékárník; narozen: 11. června 1902 v Moravské Ostravě; dne 16. října 1942 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za velezradu a napomáhání nepříteli (odbojová činnost); popraven gilotinou dne 8. února 1943; Zdroje: ABS (52, 141), Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee, NA (KT-OVS). Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-12.
  2. PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Otakar Schiedeck). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 417, 565.
  3. PADEVĚT, Jiří. Tři králové - odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II (rejstřík osob: Otakar Schiedeck). 1. vyd. Praha: Academia, 2017. 169 s. ISBN 978-80-200-2677-4. S. 125.
  4. KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán : život a smrt velitele legendární odbojové skupiny Tři králové. Praha: Rybka, 2003. 309 s. ISBN 80-86182-72-X. Kapitola rejstřík osob: Otakar Schiedeck, s. 34, 60, 69, 86, 99, 100, 108, 148, 161 - 168, 177, 205, 213, 220, 222, 225, 234 - 236.
  5. Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee [online]. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) [cit. 2017-12-11]. Jméno a příjmení: Adolf Rapp; povolání: kamenotiskař; Datum a místo narození: 7. října 1915 v Praze; Datum odsouzení: 16. října 1942 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za velezradu a napomáhání nepříteli (odbojová činnost); Datum popravy: 8. února 1943; Způsob popravy: gilotinou; Zdroje: ABS (141), Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee, NA (KT-OVS). Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-12.
  6. PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Praha 6 (Praha 17), Na hutích 581/1, s. 582.
  7. KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán : život a smrt velitele legendární odbojové skupiny Tři králové. Praha: Rybka, 2003. 309 s. ISBN 80-86182-72-X. Kapitola rejstřík osob: Josef Jedlička, s. 34, 35, 135 158, 176, 177, 213.
  8. FLAJŠMAN, Miroslav, Ing. Mjr. RNDr. Josef JEDLIČKA - zapomenutá historie československé meteorologie a národně osvobozeneckého hnutí v době 1. a 2. světové války [online]. (www.vojzesl.cz) Sdružení přítel vojenské zeměpisné služby [cit. 2017-10-13]. Kapitola RNDr. Josef Jedlička - zapomenutá historie. Dostupné online.
  9. LEŽÁK, Zdeněk; KOCIÁN, Michal. Tři králové. 1. vyd. Praha: ARGO, 2017. 108 s. ISBN 978-80-257-2321-0. EAN: 9788025723210.

Literatura
  • Archiv Ministerstva vnitra (AMV); signatura 141-275-7; Žaloba Schiedeckovy skupiny
  • Archiv Ministerstva vnitra (AMV); signatura 141-275-7; Výslech Otakara Schiedecka ze 4. června 1941
  • Archiv Ministerstva vnitra (AMV); signatura 141-275-7; Závěrečná zpráva gestapa k Schiedeckově skupině z 5. června 1941

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.