Ostřice vláskovitá

Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 5-25,[1] zřídka až 60 cm.[2] Je vytrvalá, trsnatá, bez oddenku. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je trojhranná,[3] asi 2x delší než listy. čepele jsou asi 2-3 mm široké, zcela lysé.[1] Bazální pochvy jsou nejčastěji bledě až nachově hnědé, vláknitě rozpadavé[3]. Ostřice vláskovitá patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky čistě samčí, dole čistě samičí. Samčí vrcholový klásek bývá jen jeden, samičích 2–4, jsou hnědavé a samčí klas často převyšují[3]. Samičí klásky jsou asi 0, 5–1,5 cm dlouhé, řídké a obsahují jen asi 5-20 květů,[2] jsou na dlouhých stopkách a za zralosti jsou výrazně převislé. Dolní listen je pochvatý a asi zdéli květenství.[3] Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je asi 2-4 mm dlouhá, šedohnědá, bezžilná, lesklá[3] na vrcholu pozvolně zúžená do krátkého zobáku. Každá mošnička je podepřená plevou, která je za zralosti světle červenohnědá, blanitě lemovaná, delší než mošnička. V ČR kvete nejčastěji v květnu až v červenci.[1] Počet chromozómů: 2n=54.[1]

Ostřice vláskovitá má rozsáhlý areál, je to cirkumpolárně rozšířený severský a vysokohorský druh rostoucí spíše na bazických podkladech, roste v severní Evropě a v horách jižnější Evropy s přesahem do velehor severní Afriky (Atlas). Dále roste v Asii na Sibiři a v některých asijských horách a v Severní Americe, kde v jižnějších oblastech roste také jen v horách.[4][2]

V ČR je to velmi vzácný a kriticky ohrožený druh, kategorie C1. V současnosti roste pouze v Krkonoších, např. Čertova zahrádka, kdysi rostla i v Jeseníkách, ale tam už vyhynula.[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice vláskovitá na Wikimedia Commons
• Galerie ostřice vláskovitá na Wikimedia Commons