Ostřice pobřežní
Ostřice pobřežní (Carex riparia) je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).
Ostřice pobřežní | |
---|---|
Ostřice pobřežní (Carex riparia) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | lipnicotvaré (Poales) |
Čeleď | šáchorovité (Cyperaceae) |
Rod | ostřice (Carex) |
Binomické jméno | |
Carex riparia Curtis, 1783 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 50–150 cm.[2], Je vytrvalá, netrsnatá s plazivými oddenky a dlouhými výběžky. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami, na bázi čepele je tupý až zaokrouhlený jazýček. Lodyha je ostře trojhranná,[3] o trochu kratší než listy, celá rostlina je většinou alespoň trochu sivozelená. Čepele jsou asi 10–20 mm široké, na rubu skoro hladké, do 3/4 listu s výraznými anastomózami.[2] Bazální pochvy jsou nejčastěji bledě hnědé často s červeným nádechem, síťka se nevytváří nebo vzácněji jen nevýrazná[2]. Ostřice pobřežní patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky čistě samčí, dole čistě samičí. Samčích klásků bývá nejčastěji 2–5, samičích 2–5[3]. Samičí klásky jsou asi 3–10 cm dlouhé, dolní dlouze stopkaté a později nící. Dolní listen je delší než celé květenství a naspodu má krátkou pochvu.[3] Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky, prašníky jsou zpočátku žlutohnědé, později hnědé . Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je 5–7 mm dlouhá, na průřezu okrouhlá, hnědá a lesklá,[2] na vrcholu zúžená v celkem výrazný dvouzubý zobánek. Každá mošnička je podepřená plevou, která je za zralosti rezavě hnědá se zelenavým kýlem a je stejně dlouhá nebo o málo delší než mošnička. V ČR kvete nejčastěji v květnu až v červnu.[2] Počet chromozómů: 2n=72.[2]
Rozšíření ve světě
Ostřice pobřežní roste ve větší části Evropy, chybí v severnější Skandinávii a na severu evropského Ruska, málo přesahuje do severní Afriky, dále roste v Asii v oblasti Kavkazu a na východ až po jižní Sibiř. Ve východní Asii rostou příbuzné druhy Carex kirganica a Carex rugulosa, v Severní Americe Carex lacustris.[4]
Rozšíření v Česku
V ČR roste od nížin do podhůří.[2] Místy je hojná, hlavně v nivách nížinných řek, zvláště v měkkých luzích as. Salicetum albae, na jižní Moravě i ve vlhkých typech tvrdého luhu as. Fraxino pannonicae-Ulmetum. V bažinách a na okraji vod často vytváří i v bezlesí skoro monodominantní porosty as. Caricetum ripariae.[5] V pahorkatinách a v podhůří je pak mnohem vzácnější a najdeme ji nejčastěji u rybníků.
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
- GRULICH, Vít; ŘEPKA, Radomír. Carex L.. In: KUBÁT, Karel et. all. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 801–820. (česky)
- DOSTÁL, Josef. Nová Květena ČSSR, vol. 2. Praha: Academia, 1989.
- Mapa rozšíření [online]. Dostupné online. (anglicky)
- CHYTRÝ, Milan; SÁDLO, Jiří; ŠUMBEROVÁ, Kateřina. Rákosiny a vegetace vysokých ostřic. In: CHYTRÝ, Milan et al. katalog biotopů České republiky. Praha: AOPK, 2001. Dostupné online. S. 26–54. (česky)[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice pobřežní na Wikimedia Commons
- Galerie ostřice pobřežní na Wikimedia Commons