Ostřice ostrá

Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 40–120 cm.[2] Je vytrvalá, netrsnatá s plazivými oddenky a dlouhými výběžky. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami, na bázi čepele je na vrcholu špičatý jazýček. Lodyha je ostře trojhranná,[3] stejně dlouhá nebo kratší než listy. Čepele jsou asi 7–10 mm široké, na rubu i líci draslavě drsné, nejvýše do 1/2 listu s nevýraznými anastomózami.[2] Bazální pochvy jsou nejčastěji vínově červené, síťka se většinou vytváří[2]. Ostřice ostrá patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky čistě samčí, dole čistě samičí. Samčích klásků bývá nejčastěji 2–4, samičích 2–3[3]. Samičí klásky jsou do 10 cm dlouhé, dolní krátce stopkaté. Dolní listen je delší než celé květenství a listeny jsou bez pochev.[3] Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky, prašníky jsou zpočátku žluté, později oranžové. Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je asi 4–5 mm dlouhá, na průřezu zploštěle trojhranná, šedá až šedohnědavá, matná, k oběma koncům zúžená,[2] na vrcholu zúžená v krátký nezřetelně dvouzubý zobánek. Každá mošnička je podepřená plevou, která je za zralosti tmavě červenohnědá se zelenavým kýlem, kratší než mošnička. V ČR kvete nejčastěji v květnu až v červnu.[2] Počet chromozómů: 2n=78.[2]

Ostřice pobřežní roste ve větší části Evropy, chybí v severnější Skandinávii a na severu evropského Ruska, málo přesahuje do severní Afriky, dále roste v Asii v oblasti Kavkazu a na východ až po jižní Sibiř, ostrůvkovitě i jinde ve střední Asii.[4] Byla zavlečena do Severní Ameriky, kde roste na severovýchodě USA a v jihozápadní Kanadě[5]

V ČR roste od nížin do podhůří.[2] Místy je hojná, často roste ve vlhčích luzích či živnějších mokřadních olšinách sv. Alnion glutinosae. V bažinách a na okraji vod často vytváří i v bezlesí skoro monodominantní porosty as. Caricetum acutiformis.[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice ostrá na Wikimedia Commons