Osová
Osová (do roku 1924 nazývaná Osové německy Ossowa) je vesnice na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou a je součástí obce Osová Bítýška. V její bezprostřední blízkosti prochází železniční trať z Brna do Havlíčkova Brodu, která ji odděluje od pouhých pár set metrů vzdáleného Vlkova.
Osová | |
---|---|
Zámek Osová | |
Lokalita | |
Charakter | osada |
Obec | Osová Bítýška |
Okres | Žďár nad Sázavou |
Kraj | Kraj Vysočina |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°19′45″ s. š., 16°11′42″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 46 (2011)[1] |
Katastrální území | Osová (3,58 km²) |
Nadmořská výška | 513 m n. m. |
PSČ | 594 53 |
Počet domů | 22 (2011)[1] |
Osová | |
Další údaje | |
Kód části obce | 113344 |
Kód k. ú. | 713341 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nejvýznamnější dominantu osady tvoří zdejší zámek, který byl v minulosti sídlem rozsáhlého panství. Již v roce 1348 byl na jeho místě hrad Osové, obklopený rybníky a močály, v roce 1540 se uvádí jako pustý a roku 1638 vyhořel. Nynější zámek pochází z konce 17. století. Je obdélníkového půdorysu s průčelím obráceným k jihovýchodu, příjezdová cesta je lemována rybníky, na severozápadě se rozkládá zámecký park. Roku 1900 patřily ke zdejšímu panství městys Osová Bítýška a vesnice Osová, Vlkov, Březí, Ondrušky, Skřinářov, Borovník, Rozseč, Milešín a Vidonín. Po roce 1945 zámek pustl, od 90. let 20. století je v rukách soukromého majitele, který provedl dílčí rekonstrukce.
Nedaleko zámku Osová stojí kaplička, která byla postavena poblíž studánky, kterou zbudovala hraběnka Haugwitzová z Osové kolem roku 1860 na poděkování zázračného uzdravení. Přivezla sochu Panny Marie z Itálie. Nyní je v kapličce umístěna nová socha Panny Marie, jejímž autorem je sochař z Velké Bíteše, pan Lubomír Lacina.
Kolem roku 1880 byla postavena Boží muka u cesty, která v 50. letech zmizela. Tutu cestu přetínala vlaková trať, která byla vybudována během 2. světové války jako trať z Brna do Prahy po českém území. V roce 1953 byla zprovozněna. Z období Prahy v roce 1951 ještě stála na mezi nad studánkou dělnická bouda. Studánka byla zničena a zasypána. Bouda o pár měsíců později shořela. Pramen časem zarostl, ale místní lidi chodili pro vodu a znovu pramen vydolovali. Nyní je studánka obnovena. V roce 2012 byla vyčištěna, opravena místními obyvateli. Červená rula je z původní studánky. Před obnovou byla kaplička nahnutá, nyní po terénních úpravách se postupně vrací na své místo.
Rodáci
- Jindřich Haugwitz – šlechtic, správce náměšťského panství
- Páni z Osového – rod z Osového
- Miloslav Dočekal - emeritni policejní rada
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Literatura
- Ladislav Zavadil, Jan Tiray: Bítešský okres, GARN, Brno 2007, ISBN 978-80-86347-56-1