Průkaz totožnosti

Průkaz totožnosti je doklad, který obsahuje oficiálně potvrzené základní údaje o svém držiteli, obvykle zejména jeho celé jméno, fotografii a datum narození, ale může obsahovat i další údaje, třeba rodné číslo, povolání, adresu bydliště, vyznání nebo národnost. V moderní době může mít podobu čipové karty a kromě fotografie obsahovat i biometrické údaje.

Evropská/česká identifikační karta (občanský průkaz)
Čínský cestovní e-pas
Nevyplněná zadní strana platební karty s magnetickým proužkem
Evropský zdravotní průkaz
Evropský řidičský průkaz

Prvotním smyslem průkazu totožnosti je zamezit podvodům se záměnou totožnosti, jeho předložení bývá tedy v státech, kde je povinný, rutinně vyžadováno při komunikaci s úřady i všude tam, kde se druhá strana chce přesvědčit o totožnosti druhého. Mezinárodně plní funkci průkazu totožnosti cestovní pas, ale v řadě států mají občané povinnost vlastnit (nebo dokonce nosit u sebe) nějaký zvláštní průkaz,[pozn. 1] například v České republice je základním průkazem totožnosti občanský průkaz, jako průkaz totožnosti však lze používat i další veřejné listiny obsahující osobní identifikaci, zejména cestovní pas a řidičský průkaz.[1]

Vhodná míra informací obsažených v průkaze totožnosti je předmětem debat, neboť zahrnutí třeba národnosti nebo náboženství může usnadnit diskriminaci nějaké skupiny. Stejně tak je některými odpůrci příliš silné kontroly státu nad osobními svobodami kritizován samotný koncept povinného průkazu totožnosti, který usnadňuje práci policie na úkor soukromí/svobod občanů.

Identifikační karta (ID karta) identifikuje svého držitele i vydavatele a může obsahovat data požadovaná jako vstup pro předpokládané používání karty a pro související transakce [2].

Odkazy

Reference

  1. Prokazování totožnosti občanským průkazem, cestovním pasem a řidičským průkazem v době nouzového stavu, Státní správa.cz, 24. 3. 2020
  2. [ČSN ISO/IEC 7810, Identifikační karty – Fyzikální charakteristiky]

Poznámky

  1. Evropskými státy, které vydávají průkazy totožnosti jen na přání (tj. nepovinně), jsou Francie, Švýcarsko, Rakousko, Island, Finsko a Švédsko. Státy, které vůbec nevydávají takové průkazy jsou Spojené království, Norsko, Dánsko, Irsko.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.