Oskar Fiala
Oskar Fiala (11. května 1860, Vyšehrad, nyní Praha[1] – 10. března 1918, Bubeneč, nyní Praha[2]) byl český malíř a grafik, tvůrce ex libris.
Oskar Fiala | |
---|---|
Oskar Fiala r. 1899 | |
Narození | 11. května 1860 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 10. března 1918 (ve věku 57 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | tiskař, grafik a malíř |
Znám jako | malíř |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Oskar Fiala se narodil v rodině úředníka[p 1] Františka Fialy a jeho manželky Augusty Julie, rozené Weisseové.[1] Dle Prokopa Tomana "žák Julia Mařáka". Informace o absolvování krajinářské speciálky Julia Mařáka na pražské Akademii,[3] je zřejmě chybná. Almanach Akademie výtvarných umění v Praze jeho jméno mezi absolventy neuvádí. Rovněž není uveden mezi 43 žáky J. Mařáka v katalogu výstavy Julius Mařák a jeho žáci (Národní galerie v Praze, 1999). Nelze však vyloučit soukromé studium u J. Mařáka. Absolvoval studijní cestu do Francie. Celoživotně vyučoval kreslení na různých stupních školské soustavy. Již v letech 1882 – 1883 vyučoval na obecní škole v Líšnici.[4] Následně učil na pokračovací škole na Zbraslavi.[5] Později působil jako ředitel školy na chlapecké měšťance v Bubenči. Byl autorem učebnice kreslení pro školy obecné. F. X. Harlas jej v roce 1902 uvádí jako člena Jednoty umělců výtvarných, se kterou dlouhodobě vystavoval a patřil mezi její zakládájící členy v r. 1898. Zpočátku však rovněž vystavoval s Uměleckou besedou. Výstav Krasoumné jednoty se účastnil pravidelně od r. 1894 a v roce 1908 vystavoval větší počet obrazů i na její jubilejní výstavě v Rudolfinu (Na Olšavě, Západ, Řečiště Sázavy u Kamenného Újezda, Kazín nad Berounkou, Mlýn v Brodku u Jílového).
Rodina
Dne 16. srpna 1892 se v Praze u sv. Štěpána oženil s Annou Zelenou (1870—??), rozenou v Požarevaci v Srbsku. Manželé Fialovi měli dceru Miladu (1895—??) provdanou Boullardovou, která pracovala na vyslanectví v Paříži.[2][6]
Dílo
Oskar Fiala byl ve své době znám především jako akvarelista, grafik a kreslíř. Jeho umělecké záznamy v těchto technikách byly často reprodukovány ve Zlaté Praze od r. 1895 (např. Zima, Starý hrad, Vesnický motiv z Táborska, Cesta a Dvorek u Fuchsů), Světozoru (např. Vyschlý potok, Mlýn v Borku u Jílového, Starobylý kostelík v Holubicích, Skalní partie u Černolic, Samota Mandát u Davle a Nad říčkou Kamenicí u Egenthalu) a v Díle (např. Na Olšavě, Podolí, Drhovle, Krašovice a Křešice). Okolo roku 1900 je pro jeho tvorbu charakteristická výrazná secesní stylizace. Opakovaně navštívil Slovácko a Valašsko. V roce 1909 maloval na Valašsku společně s přáteli z Jednoty umělců výtvarných s Otou Bubeníčkem a Františkem Cínou Jelínkem. Z této malířské cesty je známá jejich společná fotografie (Český svět, 29. 10. 1909). Několik jeho děl zakoupilo c. a k. ministerstvo kultu a vyučování (akvarel Valašský dvůr).[7]
Ilustroval (okolo 60 kreseb) knihu Františka Hansla Smíchovsko a Zbraslavsko, která byla publikována v r. 1899. Po roce 1901 se zabýval tvorbou ex libris, ve které dosáhl vynikající úrovně. Jednota umělců výtvarných v r. 1915 vydala větší soubor jeho ex libris se značným prodejním úspěchem. Velké soubory jeho drobné grafiky mají ve svých sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě a Památník národního písemnictví.
Zastoupení ve sbírkách
- Moravská galerie v Brně
- Galerie výtvarného umění v Ostravě
- Muzeum umění Olomouc
- Památník národního písemnictví
Galerie
- Oskar Fiala Chalupy
- Oskar Fiala Vesnický motiv (1909)
- Oskar Fiala U Vsetína
- Oskar Fiala Chalupy na Slovácku
- Oskar Fiala Vesnička u lesa
- Oskar Fiala Hodnostář
Odkazy
Poznámky
- V matrice oddaných je František Fiala zapsán jako amanuensis (písař), v zápisu o narození syna Oskara jako inspicient (dohlížející osoba).
Reference
- Matrika narozených, Praha II. sv. Trojice, 1859-1863, snímek 88, Záznam o narození a křtu
- Matrika zemřelých, Bubeneč, 1915-1921, snímek 67, Záznam o úmrtí a pozn. o nar. a sňatku
- Mařákovci: Oskar Fiala, soubor obrazů (čb)
- ZŠ Líšnice, z historie školy
- Zbraslavské noviny 5/2005, s. 8
- Policejní přihlášky, Praha, Fiala Oskar
- Galerie Marold: Fiala Oskar (1860-1918)
Literatura
- Umělci na toulkách, Český svět, roč. 6, č. 5, s. 132, 29. 10. 1909.
- K úmrtí malíře Oskara Fialy, Český svět, roč. 14, č. 29, s. 42, 22. 3. 1918.
- HARLAS, F. X.: České malířství počátkem 20. věku. Osvěta, 1902, roč. 32, č. 7, s. 589 – 602.
- ZACHAŘ Michael: Mařákovci z náchodských sbírek, Galerie výtvarného umění v Náchodě 2012, ISBN 978-80-87069-36-3
- ALLEMAND-COSNEAU Claude, MŽYKOVÁ Marie: Křídla slávy: Vojtěch Hynais, čeští Pařížané a Francie, Galerie Rudolfinum 2001, ISBN 80-86443-00-0
- TOMAN Prokop Hugo: Nový slovník československých výtvarných umělců: I. díl; A - K, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, ISBN 80-900648-4-1
- FIALA Oskar: Z dopisů malíře Oskara Fialy grafiku Aloisu Chválovi, soukr. tisk A. Chvály, 1960
- FIALA Oskar: Kreslení ve škole obecné, 101 stran, Učit. jednota Komenský, Královské Vinohrady, Praha 1911
- HANSL František: Smíchovsko a Zbraslavsko, ilustrace Oskar Fiala, 658 s., Tiskem Edvarda Beauforta, Praha 1899
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oskar Fiala na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oskar Fiala
- Oskar Fiala v informačním systému abART
- Galerie Kroupa: Fiala Oskar (1860–1918)
- Galerie Marold: Fiala Oskar (1860-1918)