Požarevac

Požarevac (v srbské cyrilici Пожаревац) je srbské město ve stejnojmenné opštině v Braničevském okruhu, jehož je administrativním centrem.[1] Podle sčítání lidu z roku 2002 mělo 41 736 obyvatel (v roce 1991 43 885 obyvatel[1]). Požarevac, kdysi jedno z nejvýznamnějších administrativních, ekonomických a kulturních center Srbska, se nachází 80 km jihovýchodně od hlavního města Bělehradu. Rozkládá se mezi třemi řekami – Dunajem, Velikou Moravou a Mlavou. Nedaleko od města se vypíná hora Čačalica.

Požarevac

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice44°37′12″ s. š., 21°11′23″ v. d.
Nadmořská výška129 m n. m.
StátSrbsko Srbsko
Požarevac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha491 km²
Správa
Oficiální webwww.pozarevac.rs
Telefonní předvolba012
PSČ12000
Označení vozidelPO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Město je poprvé připomínáno roku 1467 v tureckém dokumentu. Požarevac byl tehdy vesnice v náchii Lučica a žil zde 49 rodin. Město se postupně rozvíjelo; roku 1476 se zde nacházelo 123 domů. Město ale bylo na počátku 15. století opuštěno a znovu osídleno až v letech 1521–1523.

Požarevac se proslavil především díky podpisu Požarevackého míru v roce 1718, který byl podepsán mezi Rakouskem a Tureckem. Město bylo vybráno z důvodu své vhodné pozice (na hranici mezi Habsburskou monarchií a Osmanskou říší).[1] V roce 1733 byla při místním pravoslavném kostele zřízena první škola.

V letech 1718–1739 bylo součástí Srbska pod nadvládou Habsburské monarchie. V letech 1739–1813 pak bylo opět součástí Osmanské říše. Pro Miloše Obrenoviće byl Požarevac druhým hlavním městem. Nechal zde zřídit například první soud, který autonomní Srbsko ustanovilo. Kníže Miloš se zasadil o rozvoj města i řadou dalších kroků; v roce 1827 například nechal připojit i nedaleké vesnice Burjan a Bresje pod město. Vznikly i budovy v dnešním historickém centru města.[1]

V roce 1842 získalo město i vlastní divadlo. V roce 1862 měl Požarevac 6062 obyvatel.[1] V roce 1896 získalo město vlastní muzeum a v obdobné době sem byla otevřena i železniční trať Železniční trať Mala Krsna–Varažogrnac do Požarevace, která jej napojila na další velká města na území tehdejšího Srbska.[2]

Město bylo osvobozeno od fašismu dne 15. října 1944 jednotkami Rudé armády a partyzánů. Město si dodnes tento den připomíná jako Den osvobození. V dobách existence SFRJ zde byl rozvíjen průmysl a energetika. Město se stalo známé díky výrobě sušenek Plazma keks.

Sport

V letech 1926-2014 zde na stadionu Vašariště s kapacitou 4 000 diváků působil srbský fotbalový klub FK Mladi radnik Požarevac s původním jménem SK Radnički. Jeho nástupcem se stal v roce 2014 vzniklý klub FK Radnički 1926.

Školství

V Požarevaci se nachází gymnázium a Vyšší technická škola.

Galerie

Známé osobnosti

Odkazy

Reference
  1. STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Požarevac, s. 284. (srbština)
  2. STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Požarevac, s. 285. (srbština)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.