Oscar Blumenthal

Jako literární vědec se stal známým zejména vydáním sebraných spisů Christiana Dietricha Grabbeho (1878). Kromě toho byl přispěvatelem několika literárních časopisů.

Byl známý recenzent a pracoval v letech 1875 až 1887 pro noviny Berliner Tageblatt. Pro ostrost svých kritik byl znám též jako „blutiger Oskar“ („krvavý Oskar“). V letech 1888 až 1897 byl ředitel Lessingova divadla (Lessingtheater) v Berlíně; v letech 1894 to 1895 navíc i ředitelem Berliner Theater. Od roku 1898 se věnoval výlučně literatuře.

Vedle toho byl Blumenthal šachistou a šachovým skladatelem, které v roce 1902 zavedl pojem miniatura pro šachovou kompozici s nejvýše sedmi šachovými kameny. Od roku 1871 je od něj známo 95 takových miniatur, jež zveřejňoval převážně v Deutscher Wochenschach. Psal také šachové fejetony, které vycházely v letech 1891–94 v eníku Rigaer Tageblatt a později v berlínském vydavatelství de Gruyter. Roku 1902 vydal populární sbírku šachových problémů Schachminiaturen, o rok později doplněnou dalším dílem.

Spolu s Gustavem Kadelburgem napsal několik veseloher, z nichž nejznámější se stala U bílého koníčka (Im weißen Rößl). Napsali ji v roce 1896 během společného pobytu ve Ville Blumenthal v blízkosti Bad Ischlu a stala se později předlohou světoznámé stejnojmenné operety.

Pohřben je na židovském hřbitově v Berlíně-Weißensee. Ve čtyřech berlínských čtvrtích po něm byly pojmenovány ulice.