Orel volavý

Dospělý jedinec orla volavého

Nedospělý jedinec orla volavého se pozná podle bílých konců letkového peří

Je to středně velký, kompaktní druh orla. Jeho základní barva je tmavohnědá, dospělí jedinci jsou velmi tmaví, z dálky se jeví téměř černí. Mladí jedinci mají bílé konce letek. Velmi se podobá orlu křiklavému, se kterým bývá často zaměňován, ale je poněkud větší, tmavší a má mohutnější zobák. Může být zaměněn i s orlem stepním, který je však celkově mohutnější, má oválné nozdry a delší žlutý pruh zobáku (orel volavý má kulaté nozdry). Orel volavý má na orla relativně malou hlavu. Rozpětí jeho křídel je mezi 153 a 185 cm. Samice váží od 2150 do 3200 g a samec 1600 až 2000 g. Výška těla se pohybuje od 59 do 75 cm.[3][4][5]

Orel volavý žije v nížinatých lesnatých oblastech, často blízko vodních zdrojů.[2] Hnízdí na různých druzích stromů, výjimečně i na skalách nebo na zemi. Celkově je o jeho životě známo poměrně málo. Samice snáší v polovině května 1–3 vejce, na nichž sedí 42–44 dní. Mláďata se líhnou koncem června, oba rodiče se pak o ně na hnízdě starají až do konce srpna. O vzletná mláďata rodiče dále pečují 20–30 dní.[5][6] Orel volavý se může křížit s orlem křiklavým, smíšené páry jsou poměrně běžné, počet hybridních jedinců může na některých místech dosáhnout více než 50 % (např. Bělorusko) celkové populace orlů volavých. Kříženci jsou dále plodní.[2][7][8]

Kořist je velmi různorodá. Jedná se většinou o drobné savce, především hryzce, dále žáby, plazy, ptáky. Rád loví v koloniích hnízdních ptáků. Občas se přiživuje na mršinách. Krade kořist i jiným dravcům, především luňákovi hnědému.[5][6]

Nedospělý jedinec orla volavého v letu

Clanga clanga

Oblast hnízdění orla volavého se táhne v pásu od východní a severovýchodní Evropy až po východní Asii. Přeletové zóny a zimoviště mohou být v jižní, jihovýchodní a západní Asii, v severní a východní Africe a výjimečně i ve střední Evropě.[2]

Celková populace je odhadována na 5000–13 200 jedinců. Z toho žije 25–49 % v Evropě. Jedná se o velmi přibližná čísla, která je nutno dále zpřesnit.[2]

Hlavní hrozbou pro čistotu druhu je křížení s orlem křiklavým, které místy dosahuje značného podílu na populaci. Zároveň to ale pomáhá celkovému růstu populace, neboť populace orla křiklavého je větší. Neví se přesně jak dlouho a v jakém rozsahu tato hybridizace funguje. Dalšími problémy jsou ničení životního prostředí, vyrušování, pytláctví, travičství a úmrtí v důsledku kontaktu s elektrickým vedením. Ptáci nesnesou dlouhodobý těsnější kontakt s lidmi a jejich hlučnými aktivitami.[2][8]

V ČR se orel volavý vyskytuje extrémně vzácně, jedná se o náhodné nepravidelné zálety jedinců.[4]