Oppidum České Lhotice

České Lhotice jsou hradiště severně od stejnojmenné obce v okrese Chrudim, které je považováno za jediné známé keltské oppidum ve východních Čechách. Bylo postaveno nejpozději ve druhém století před naším letopočtem. Po hradišti a jeho okolím vede naučná stezka. Hradiště je chráněno jako kulturní památka ČR.[1]

České Lhotice
Dochovaný val
Základní informace
Výstavba2. století př. n. l.
Poloha
AdresaHradiště, České Lhotice, Česko Česko
Souřadnice49°51′33,68″ s. š., 15°46′48,61″ v. d.
České Lhotice
Další informace
Rejstříkové číslo památky37264/6-811 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Lokalita byla osídlena již v paleolitu, neolitu, eneolitu, v pozdní době bronzové a starší době halštatské. Posledním dvěma obdobím patří nálezy z okruhu slezskoplatěnické kultury.[2] Dochované pozůstatky opevnění byly postaveny v pozdní fázi doby laténské ve druhém století před naším letopočtem. Oppidum byl opuštěno po polovině prvního století před naším letopočtem.[3] Archeologické nálezy dokládají také osídlení v době římské a během raného i vrcholného středověku,[2] ale obnova opevnění nebyla v raně středověkém období doložena.[3]

Nejstarší nálezy z hradiště pochází z roku 1847, kdy byl vybírán kámen ze zřícené hradby. Později lokalitu zkoumal v roce 1943 Ivan Borkovský a v letech 1971–1987 Milan Princ, ale menší záchranné výzkumy probíhaly i v dalších letech.

Předpokládá se, že oppidum stálo u jedné z větví jantarové stezky[3] a zajišťovalo také obchod mezi oppidy Závist a Staré Hradisko.[4] Kromě toho bylo pravděpodobně mocenským centrem, které ovládalo těžbu nerostných surovin. V okolí se nacházejí ložiska grafitu (využívaném při výrobě keramiky), železné rudy, mědi a zlata. Jejich těžba se v laténském období předpokládá vzhledem ke snadné dostupnosti ložisek, ale konkrétní archeologické důkazy těžby či zpracování rudy na hradišti chybí.[3]

Stavební podoba

Pozůstatky opevnění
Pozůstatky opevnění
Hradby typu Pfostenschlitzmauer zrekonstruovaná u německého oppida Finsterlohr

Oppidum na ostrožně obtékané Chrudimkou bylo dvojdílné. Boční strany ostrožny strmě spadají do údolí řeky a severní část vybíhá do protáhlého klesajícího hřbetu. Na východní straně se nacházelo předhradí o rozloze osm hektarů a západní část ostrožny zaujalo vnitřní hradiště s rozlohou asi 23 hektarů. Přístupnou východní a jižní stranu vnitřního hradiště chránilo trojité opevnění. Na jižní straně bylo poškozeno při stavbě evengelické fary a hřbitova, takže se dochovaly pouze dvě linie valů.[4] V devatenáctém století při stavbě silnice také zanikl původní hlavní vstup na východní straně. Předhradí bylo ohrazené pouze jednou hradbou.[3]

Nejlépe dochovanou částí oppida je trojnásobné opevnění na východní straně vnitřního hradiště.[3] Vnitřní pás fortifikace tvořila hradba a příkop, který byl v místech archeologických sond původně 3,4 metru hluboký a částečně vysekaný ve skalním podloží. Mezi ním a vnitřní hradbou se nacházela berma, na které byla doložena dvojitá řada kůlových jamek po palisádě.[5] Samotná hradba byla postavená technikou Pfostenschlitzmauer Takovou hradbu tvořila řada svislých kůlů, mezi kterými byla bez malty vyskládaná kamenná zeď. Další vodorovně umístěné kmeny spojovaly čelo hradby s její zadní částí, ale její podoba nebyla v Českých Lhoticích rozpoznána.[3] Výzkum odhalil také kamennou základnu s půdorysem 320 × 320 centimetrů, nad kterou pravděpodobně stávala srubová strážní věž.[5] Archeologický výzkum také doložil tři starší stavební fáze hradby. Jižní část opevnění byla zničena při stavbě silnice a fary. Linie hradeb se zde stáčela k východu a klesala svahem dolů k řece. Na západní a severní straně se dochovaly stopy jen jedné linie opevnění.[3] Byla postavena podobným způsobem jako vnitřní hradba na východní straně, ale nepodařilo se prokázat existenci mladší stavební fáze, ve které byla východní hradba na čelní straně zpevněna svislými kůly.[6]

V jihovýchodním rohu vnitřního hradiště bývala hlavní klešťovitá brána s věží.[3] Další vstupy z údolí řeky na jihozápadě a severozápadě, kde brána navazovala na terasovitě upravený terén, odkud pochází množství nálezů z doby laténské. Poslední brána se nacházela na východní polovině severní strany.[4]

Nejvýše položená část hradiště se označuje jako akropole. Předpokládá se, že v těchto místech bývaly archeologicky prozkoumané, ale zaniklé mohyly z doby halštatské. V době laténské se zde pravděpodobně nacházelo nejhustší osídlení oppida.[4] Další zástavba stála podél vnitřní hradby. Tvořily ji kůlové stavby, které sloužily k obytným i hospodářským účelům. Jedna z nich je považována za kovárnu.[3]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-28]. Identifikátor záznamu 149173 : Výšinné opevněné sídliště – oppidum, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Výšinné opevněné sídliště – oppidum, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
  3. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola České Lhotice, s. 57–59.
  4. KUNA, Martin, kolektiv. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola České Lhotice, s. 76–79.
  5. PRINC, Milan. Hradiště. Výzkumy v Čechách. 1972. 1975, s. 29. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-11].
  6. PRINC, Milan. České Lhotice. Výzkumy v Čechách. 1978–1979. 1982, s. 19–20. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-16].

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.