Opletalova

Prostor ulice byl obydlen už ve středověku, Vrchlického sady v severní části byly budovány na místech, kde do roku 1875 stály novoměstské hradby. Ulice byla rozdělena na jižní část od Václavského náměstí po Růžovou ulici a severní část k Hybernské ulici, názvy kterých se měnily:[7]

• jižní část od 15. století do roku 1839 – „Bosácká“ podle Jana Bosáka, majitele domu na čísle 13
• 15. století – severní část měla název „Chudobická“ podle zdejší vesnice Chudobice
• 17. století – jižní část měla název „Turkova“ podle domu U Turků a severní část se nazývala „Dolejší hradební“
• 1839 – celá ulice má název „Mariánská“ podle Marie Anny Savojské (1803–1884), manželky českého krále a rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého

Dále ulice vystřídala názvy Lützowova, Beethovenova (1940–1945) a opět Lützowova. Název Lützowova obdržela ulice po hraběti Františku Lützowovi. Hrabě PhDr. h.c. František Lützow z Dreylützenu a Seedorfu byl šlechticem německo-anglického původu. Narodil se 21. 3. 1849 v Hamburku a zemřel ve švýcarském Terrietet 13. 1. 1916. Přeložil do angličtiny Komenského Labyrint světa a ráj srdce (1901), propagoval českou kulturu a upozorňoval britskou veřejnost na mezinárodní význam české otázky. Zasloužil se o navázání styků mezi pražskou a londýnskou radnicí. Stal se čestným předsedou Českého olympijského výboru a v roce 1908 vedl českou výpravu na Olympijských hrách v Londýně. Byl členem Mezinárodního olympijského výboru.

Po vypuknutí první světové války odešel do Švýcarska. Zde navázal kontakt se začínajícím čs. zahraničním odbojem a v roce 1915 se podílel na přípravě Husových oslav v Ženevě a na zahraničním protihabsburském odboji. V lednu 1916 zemřel ve švýcarském exilu. Rakev s jeho ostatky byla převezena na rodinné sídlo Žampach. Vzhledem k tomu, že rakouské úřady nepovolily jeho pohřeb, byl uložen do rodinné hrobky ve Vamberku. Po ustavení Československé republiky byla na jeho počest pojmenována v letech 1923–1940 a po druhé světové válce opětovně v letech 1945–1947 dnešní Opletalova ulice (od roku 1945 také ve tvaru třída Jana Opletala). Název Lützowova zůstal ještě do roku 1952 u části ulice od Růžové až po Václavské náměstí. Jméno významného přítele českého národa nadále ze seznamu pražských ulic zmizelo.[8]

• od roku 1952 nesla celá ulice název „Opletalova“.

• Květinový dům – Opletalova 1 a 3, nahradil budovy Dům U Turků a Pražská akciová tiskárna[9]
• Divadlo Radka Brzobohatého – Opletalova 5[10]
• Daňkův palác – Opletalova 19[11]
• městský dům – Opletalova 24[12]
• Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy – Opletalova 26[13]
• Autoklub České republiky – Opletalova 29[14]
• městský dům – Opletalova 49[15]