Onokleovité

Zástupci čeledi onokleovité jsou středně velké až mohutné kapradiny s výrazně dvoutvárnými listy. Oddenek je nevětvený a vzpřímený, u rodu Onocleopsis až 1 m vysoký, nebo dlouze plazivý a větvený, pokrytý hnědými kopinatými plevinami. U rodů pérovník a Pentarhizidium jsou báze listů vytrvalé a tvoří masivní obal okolo oddenku. Listy nejsou ani za mlada pokryty slizem. Řapíky jsou na bázi ztlustlé, se 2 cévními svazky, které se v opačné části řapíku spojují do jediného svazku ve tvaru písmene U. Čepel listů je bylinná, měkká, zpeřeně členěná až zpeřená. Žilky v listech jsou volné nebo se spojují, přičemž v areolách pak nejsou další volné žilky, a většinou dosahují listového okraje, pouze u rodu Pentarhizidium jsou ukončené před ním.

Výtrusné kupky jsou okrouhlé, tvořící se na koncích žilek a s výjimkou druhu Pentarhizidium intermedium jsou kryté ostěrou. Lůžko kupek je vystouplé, kuželovité, ostěra je postranní, trojúhelníkovitá a prchavá. Výtrusnice mají ve střední části více než 1 řadu buněk. Spory jsou monoletní, s chlorofylem a hnědým obalem.[1]

• 
  Porost pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris)
• 
  Rašící pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris)
• 
  Onoklea citlivá (Onoclea sensibilis)
• 
  Onoklea rašící z gametofytu
• 
  Fertilní list onokley citlivé

Čeleď onokleovité zahrnuje jen 5 druhů ve 4 rodech. Rod Pentarhizidium obsahuje 2 druhy, zbylé rody jsou monotypické.[1] Pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) má široký areál výskytu v Evropě, Asii i Severní Americe. Onoclea sensibilis roste v Severní Americe a ve východní Asii. Rod Pentarhizidium je omezen na Asii a Onocleopsis hintonii na Střední Ameriku.[2] V Evropě stejně jako v ČR je původní jediný zástupce, pérovník pštrosí.[3]

Zástupci čeledi rostou obvykle na vlhkých nebo periodicky zaplavovaných stanovištích.[1]

Onokleovité jsou nápadné zejména listovým dimorfismem. Mezi další charakteristické znaky patří spory s chlorofylem, ztlustlé báze řapíků a kuželovitá lůžka výtrusných kupek. Habituelně podobné kapradiny z čeledi žebrovicovité (Blechnaceae) se liší zejména větším počtem cévních svazků v řapíku (s výjimkou Woodwardia areolata) a červenavými rašícími listy.[1]

Rody stávající čeledi Onocleaceae byly v minulosti řazeny povětšině do čeledi Woodsiaceae.[4] Čeleď Onocleaceae byla publikována v roce 1970.[5] Při širším pojetí rodů bývá všech 5 druhů čeledi Onocleaceae některými taxonomy vřazováno do rodu Onoclea (např. [6])

• onoklea (Onoclea)
• pérovník (Matteuccia)

Pérovník pštrosí je pěstován jako stínomilná trvalka vytvářející časem bohaté a nápadné porosty.[7] Onoklea citlivá (Onoclea sensibilis) bývá pro zajímavé listy pěstovaná především v botanických zahradách. K vidění je např. v Průhonickém parku, v botanické zahradě v Rakovníku[8] a v Botanické zahradě UK v Praze.

Matteuccia, Onoclea, Onocleopsis, Pentarhizidium[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Onocleaceae na Wikimedia Commons