Pérovník pštrosí

Vytváří tlustý šupinatý oddenek, s četnými adventivními kořeny a postranními dlouhými podzemními výběžky, kterými se rostlina ve vhodných podmínkách rychle rozrůstá. Je přímý a dorůstá délky až 50cm. Trofofyly nepřezimují, dorůstají velikosti 40–150cm a šířky 10–25cm. Tvoří charakteristickou úzce nálevkovitou růžici. Čepele jsou v obrysu podlouhle kopinaté, na horním konci zúžené do špičky, dole přecházejí v krátký řapík. Neplodné světle zelené listy vyrůstají na jaře. Plodné listy vyrůstají později a jsou zcela odlišné tvarem i barvou. Jsou kratší, vyrůstají ze středu nálevky neplodných listů a jsou jed­noduše zpeřené. Lístky plodného listu jsou stočené a na okrajích kožovité, zpočát­ku olivově zelené, hnědnoucí.[L 1]

Matteuccia pensylvanica, Matteuccia struthiopteris var. pensylvanica, Matteuccia struthiopteris var. pubescens, Matteucia struthiopteris, Onoclea struthiopteris, Onoclea struthiopteris var. pensylvanica, Pteretis nodulosa, Pteretis pensylvanica.[3]

V ČR ve výškách kolem 400 a 500m n. m., soutěsky Kamenice u Hřenska (140 m n. m.) až po přítok Pěnivého potoka od Staré Huti u Kašperských Hor (840 m n. m.). Střední a východní Evropa, východní Asie, Čína, Turkestánu a východní část Severní Ameriky. Uplatňuje se v přírodních partiích jako souvislý porost kolem potoků a tůní nebo také jako podrost dřevin. Vyžaduje vlhkou humózní zem a stinné stanoviště. [4]

List začátkem května

Pérovník pštrosí lze použít v ČR jako okrasnou rostlinu. Jsou to efektní solitéry v stinných a polostinných partií malebných kompozic, zejména v přírodně krajinářských parcích, ale hodí se i do skupin. [L 1]Sporofyly (plodné listy) pérovníku bývají po usušení užívány ve vazačství.[5]

Plodný list pérovníku

Pérovník pštrosí je v ČR označen jako ohrožený druh.[7]