Omočený obvod

Omočený obvod je v hydraulice délka styku kapaliny s pevnými stěnami (např. koryta nebo potrubí) na průřezu všude kolmém na směr proudnic. Jako pevná stěna se uvažuje i povrch pískového či štěrkového dna toků, v nichž dochází k pohybu splavenin. Základní jednotkou je metr. Pro jednoduchá koryta (zpravidla umělá) ji lze určit analyticky, pro koryta přirozená (vodní toky) je obvykle nutné ji stanovit na základě zaměření tvaru koryta a polohy hladiny

Příklady jednoduchých koryt

Obdélníkové koryto
Pro obdélníkové koryto je omočený obvod dán vztahem:

Lichoběžníkové koryto
Pro lichoběžníkové koryto je omočený obvod dán vztahem:

Trojúhelníkové koryto
Pro trojúhelníkové koryto je omočený obvod dán vztahem:

Potrubí
Pro částečně plněný kruhový průřez je omočený obvod dán vztahem:

Přirozené koryto

Ve vytyčeném příčném řezu se v řadě bodů vhodným způsobem (např. technickou nivelací nebo sondováním) zjistí poloha dna, současně je nutné stanovit horizontální vzdálenost tohoto měřeného bodu od břehové hrany. V případě, že je příčný profil zaměřen nivelací, je nutné současně zaměřit polohu hladiny vody, pokud možno u obou břehů. Pokud se v měrném profilu vyskytují ojedinělé větší balvany (častý případ zejména horských řek), nebere se na ně zřetel (v hydraulických výpočtech je jejich výskyt zahrnut např. v součiniteli drsnosti).

Sondování koryta

Pokud je koryto zaměřeno nivelací, z polohy hladiny a dna vypočteme hloubky vody v jednotlivých měrných bodech, pokud bylo sondováno, jsou výsledkem měření přímo hloubky v jednotlivých bodech.

Máme-li zaměřeno bodů dna o souřadnicích , omočený obvod se pak vypočte jako

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.