Oltářní mřížka

Oltářní mřížka je mřížka či zábradlí ve formě balustrády, které v kostele odděluje presbytář od lodi. Používá se v kostelech římskokatolických, anglikánských, luteránských a metodistických. Slouží jako místo, kde se věřícím podává svaté přijímání.

Oltářní mřížka v evangelickém kostele Holmens kirke v Kodani

Do šedesátých let 20. století byla oltářní mřížka univerzální součástí katolických kostelů a kaplí (kromě nejmenších kaplí, kam se z prostorových důvodů nevešla). Nikdy nevyšel předpis, který by odstranění mřížek či jejich nebudování v kostelích dovoloval, ale přesto se po druhém vatikánském koncilu často z důvodů praktických – prostor pro postavení provizorního oltáře pro celebraci tzv. tváří k lidu – mřížka odstraňovala a svaté přijímání se začalo místo u oltářní mřížky zpravidla podávat věřícím stojícím ve frontě. V roce 1967 bylo v instrukci z Říma, která byla v českých zemích publikována v Acta Curiae, jasně psáno, že zvyk podávat přijímání věřícím u oltářní mřížky má být zachován[zdroj?].

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.