Olorotitan

Olorotitan byl rod velkého kachnozobého dinosaura z podčeledi Lambeosaurinae. Žil na konci období pozdní křídy (střední nebo pozdní maastricht, před 70 až 66 miliony let) v ekosystémech geologického souvrství Udurčukan u Kunduru (Amurská oblast), v oblastech Dálného Východu na území dnešního Ruska.

Olorotitan
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 70 až 66 miliony let
Kostra olorotitana v bruselském muzeu
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádOrnithopoda
InfrařádIguanodontia
ČeleďHadrosauridae
PodčeleďLambeosaurinae
RodOlorotitan
Binomické jméno
Olorotitan arharensis
Godefroit et al., 2003
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objev

Pozůstatky objeveného jedince se skládají z téměř kompletní kostry, kterou popsal v roce 2003 belgický paleontolog Pascal Godefroit a jeho kolegové. Rodové jméno znamená v překladu "titánská labuť", druhové pak odkazuje na místo objevu. Zajímavostí tohoto dinosaura je hřeben ve tvaru sekery, který mu vybíhal ze zadní části lebky. Nález je důležitý z hlediska celkového obrazu o geografickém rozšíření lambeosaurinů.

Popis

Olorotitan byl velmi mohutným hadrosauridem, který dosahoval délky kolem 8 metrů a hmotnosti asi 3100 kg.[1] Podle jiných odhadů byl však dlouhý až kolem 12 metrů.[2] Představuje jediného kachnozobého dinosaura této podčeledi, známého podle téměř kompletní kostry mimo území Spojených států. Podle fylogenetické analýzy Godefroita a jeho kolegů je tento rod nejblíže příbuzný rodům Corythosaurus a Hypacrosaurus. Jako všichni hadrosauři byl také Olorotitan býložravým čtvernožcem, který se mohl vztyčit v případě potřeby na zadní. Potravu dokázal žvýkat, k čemuž mu sloužily charakteristické baterie zubů. Zřejmě dokázal vydávat charakteristické dorozumívací zvuky.

Paleoekologie

Tito hadrosauridi byli patrně loveni velkými tyranosauridními teropody, blízce příbuznými populárnímu severoamerickému druhu Tyrannosaurus rex. Jejich fosilní zuby a jiné části kostry byly objeveny ve stejných sedimentech (geologické souvrství Udurčukan a některá další).[3]

Odkazy

Reference
  1. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 309 (anglicky)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 47). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. SOCHA, Vladimír. Když tyranosauři dobyli Rusko. OSEL.cz [online]. 13. ledna 2022. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • Godefroit, Pascal; Bolotsky, Yuri; and Alifanov, Vladimir (2003). "A remarkable hollow-crested hadrosaur from Russia: an Asian origin for lambeosaurines". Comptes Rendus Palevol 2: 143–151. doi:10.1016/S1631-0683(03)00017-4.
  • Dixon, Dougal (2006). The Complete Book of Dinosaurs. London: Anness Publishing Ltd.. p. 219. ISBN 0-681-37578-7.
  • Bolotsky, Y.L.; and Godefroit, P. (2004). "A new hadrosaurine dinosaur from the Late Cretaceous of Far Eastern Russia". Journal of Vertebrate Paleontology 24 (2): 351–365. doi:10.1671/1110.
  • Horner, John R.; Weishampel, David B.; and Forster, Catherine A (2004). "Hadrosauridae". in Weishampel, David B.; Dodson, Peter; and Osmólska, Halszka (eds.). The Dinosauria (2nd ed.). Berkeley: University of California Press. pp. 438–463. ISBN 0-520-24209-2.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.