Hypacrosaurus

Hypacrosaurus ("téměř nejvyšší ještěr") byl rod ptakopánvého ornitopodního dinosaura z období svrchní křídy (geologický věk kampánmaastricht, asi před 72 až 67 miliony let).[1]

Hypacrosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 72 až 67 miliony let
Hypacrosaurus, přibližná podoba
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádOrnithopoda
InfrařádIguanodontia
NadčeleďHadrosauroidea
ČeleďHadrosauridae
RodHypacrosaurus
Brown, 1913
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a popis

Lebka hadrosaurida hypakrosaura v expozici Museum of the Rockies (Bozeman, Montana)

Zkameněliny tohoto dinosaura byly objeveny v USA (Montana) a v Kanadě (provincie Alberta) v sedimentech geologického souvrství Two Medicine. Jednalo se o poměrně velkého hadrosaurida, dosahujícího délky přes 8 metrů a hmotnosti až kolem 3400 kg.[2] V současnosti známe i kostřičky mláďat a zkamenělá vejce i hnízdiště hypakrosaurů. Nálezy také dokazují, že se tito býložravci stávali příležitostnou kořistí velkých tyranosauridů.[3]

Typový druh H. altispinus formálně popsal paleontolog Barnum Brown v roce 1913. Další druh, H. stebingeri, byl pak popsán roku 1994 paleontology Philipem J. Curriem a Jackem Hornerem. Blízkými příbuznými tohoto lambeosaurina jsou zejména rody Lambeosaurus a Corythosaurus. Druh H. altispinus je znám ze souvrství Horseshoe Canyon a rozpětí jeho existence činí dle moderního datování dobu před 71,5 až 69,6 milionu let.[4]

Výzkum stavby spodní čelisti hypakrosaura ukázal, že na rozdíl od dravých tyranosaurů neměli patrně citlivý senzorický systém na konci svých čelistí.[5]

Objev organických molekul

U fosilního exempláře malého mláděte tohoto druhu byla objevena skvěle zachovaná chrupavčitá tkáň s dosud patrnými stopami po původních biomolekulách - proteinech, chromozomech a DNA-markerech.[6][7][8]

Odkazy

Reference

  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 47). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 311-314 (anglicky)
  3. http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2021/07/hypacrosaurus-beast-of-week.html
  4. David A. Eberth & Sandra L. Kamo (2019). High-precision U-Pb CA-ID-TIMS dating and chronostratigraphy of the dinosaur-rich Horseshoe Canyon Formation (Upper Cretaceous, Campanian–Maastrichtian), Red Deer River valley, Alberta, Canada. Canadian Journal of Earth Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2019-0019
  5. SOCHA, Vladimír. Tyranosauři drtili kosti jen něžně. OSEL.cz [online]. 3. listopadu 2021. Dostupné online. (česky)
  6. Alida M. Bailleul, Wenxia Zheng, John R. Horner, Brian K. Hall, Casey M. Holliday & Mary H. Schweitzer (2020). Evidence of proteins, chromosomes and chemical markers of DNA in exceptionally preserved dinosaur cartilage. National Science Review. nwz206. doi: https://doi.org/10.1093/nsr/nwz206
  7. https://www.scientificamerican.com/article/possible-dinosaur-dna-has-been-found/
  8. SOCHA, Vladimír. O krůček blíž k Jurskému parku. OSEL.cz [online]. 28. října 2021. Dostupné online. (česky)

Literatura

  • Brown, Barnum (1913). A new trachodont dinosaur, Hypacrosaurus, from the Edmonton Cretaceous of Alberta. Bulletin of the American Museum of Natural History. 32 (20): 395–406.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.