Olin–Raschigův proces

Olin–Raschigův proces je metoda výroby hydrazinu. Hlavními kroky tohoto procesu, na nějž získal německý chemik Friedrich Raschig roku 1906 patent, jsou tvorba monochloraminu reakcí amoniaku a chlornanu a následná reakce monochloraminu s amoniakem za vzniku hydrazinu.[1] Proces byl později zdokonalen a následně využit v průmyslu firmou Olin Corporation na výrobu bezvodého hydrazinu pro letecké účely.[2]

V průmyslové výrobě probíhá takto:[2]

  1. Roztok chlornanu sodného se smíchá s trojnásobným přebytkem amoniaku při 5 °C , čímž vznikne monochloramin.
  2. K roztok monochloraminu se přidá 30násobný přebytek amoniaku za teploty 130 °C a zvýšeného tlaku.
  3. Přebytečný amoniak se spolu s chloridem sodným, který vzniká jako vedlejší produkt, odstraní.
  4. Odstraní se voda pomocí azeotropní destilace s anilinem.

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olin Raschig process na anglické Wikipedii.

  1. Verfahren zur Darstellung von Hydrazin.. Původce vynálezu: Friedrich Raschig. Německo. Patent 192783. 1906-11-23.
  2. SCHIRMANN, Jean-Pierre; BOURDAUDUCQ, Paul. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Hydrazine. [s.l.]: [s.n.], 2001. DOI 10.1002/14356007.a13_177. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.