Olena Pčilka
Olena Pčilka (29. června 1849, Haďač, Poltavská oblast, Ruské impérium – nyní Ukrajina – 4. října 1930, Kyjev, Ukrajinská sovětská socialistická republika – nyní Ukrajina) byla ukrajinská nakladatelka, spisovatelka, novinářka, etnografka, tlumočnice a občanská aktivistka.[1] Její občanské jméno bylo Olga Petrivna Kosač (Ольга Петрівна Косач).[p. 1]
Olena Pčilka | |
---|---|
Ольга Петрівна Косач (foto 1896) | |
Rodné jméno | Ольга Драгоманов |
Jiná jména | Олена Пчілка (literární pseudonym)[p. 1] |
Narození | 29. června 1849 Haďač, Poltavská oblast, Ruské impérium |
Úmrtí | 4. října 1930 Kyjev, Ukrajinská sovětská socialistická republika |
Místo pohřbení | Bajkovův hřbitov; Kyjev |
Národnost | Ukrajinka |
Země | Ukrajina |
Povolání | nakladatelka, spisovatelka, novinářka, etnografka, tlumočnice a občanská aktivistka |
Aktivní roky | 1870 až 1930 |
Domovské město | Novohrad-Volynskyj; Kyjev |
Choť | Petro Antonovič Kosač (1842–1909) |
Děti | dcera: Lesja Ukrajinka |
Rodiče |
|
Příbuzní | bratr: Mychajlo Drahomanov |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Rodinné zázemí
Olena Pčilka se narodila v roce 1849 v Haďači jako dcera místního statkáře[2] a ukrajinského básníka a překladatele Petra Jakymoviče Drahomanova (Petro Jakymovyč Drahomanov (Петро Якимович Драгоманов; 1802–1860); její matkou byla Elizaveta Ivanivna Dragomanova (1821–1895). Pčilka byla sestrou ukrajinského politického teoretika, ekonoma, historika, filozofa, anarchisty a etnografa Mychajla Petrovyče Drahomanova (1841–1895).
Vzdělání
Základní vzdělání získala Olena Pčilka doma a v roce 1866 dokončila vzorovou internátní školu šlechtických panen v Kyjevě.[2]
Manželství
Od roku 1868 byla provdána za státního radu, právníka, pedagoga a filantropa Petra Antonoviče Kosače[2] (Петро Антонович Косач; 1842–1909). Brzy poté se manželé přestěhovali do Novohradu-Volynského v Žytomyrské oblasti na Volyni (severozápadní Ukrajina), kde její muž pracoval.[2] Společně měli tyto děti:[3]
- Fyzik, meteorolog, spisovatel a překladatel Mychajlo Petrovič Kosač (Михайло Петрович Косач; 1869–1903);
- známá ukrajinská spisovatelka, básnířka, dramatička a literární kritička Lesja Ukrajinka (1871–1913);
- spisovatelka, literární kritička a bibliografka Olha Kosač-Kryvinjuk (Ольга Петрівна Косач-Кривинюк; 1877–1945);
- hudebnice a překladatelka Oksana Petrivna Kosač-Šimanovska (Оксана Петрівна Косач-Шимановська; 1882–1975);
- veřejný činitel Mykola Petrovič Kosač (Микола Петрович Косач; 1884–1937) a
- překladatelka a kulturní aktivistka Isidora Petrivna Kosač-Borysova (Ізидора Петрівна Косач-Борисова; 1888–1980).
- Petro Drahomanov (otec)
- Petro Кosač (manžel)
- Mychajlo Drahomanov (bratr)
- Mychajlo Petrovič Kosač (syn)
- Lesja Ukrajinka (dcera)
- Olha Kosač-Kryvinjuk (dcera)
- Mykola Petrovič Kosač (syn)
- Isidora Petrivna Kosač-Borysova (dcera)
Aktivity
Olena Pčilka byla od roku 1925 členkou korespondentkou Národní akademie věd Ukrajiny. Zabývala se zaznamenáváním a výzkumem ukrajinských lidových písní, lidových zvyků a obřadů a výsledky těchto svých etnografických výzkumů později publikovala (v roce 1876). Kromě toho také sbírala lidové výšivky na Volyni, financovala vydání díla Stěpana Rudanského (Степан Васильович Руданський, 1833–1873)) Spivomovky a od roku 1883 uveřejňovala vlastní básně ve lvovském časopise Zoria. Publikovala řadu prací a byla taktéž aktivní ve feministickém hnutí, zejména ve spolupráci s Natalií Kobrynskou.
Almanach První věnec
Jako bojovnice za práva ukrajinských žen a jejich rovnoprávnost s muži vydala ve Lvově v roce 1887 spolu s ukrajinskou spisovatelkou, socialistickou feministkou a aktivistkou Natalií Kobrynskou první feministický almanach. Tato sbírka děl ukrajinských autorek se nazývala Pershy vinok (česky: První věnec; anglicky: The First Garland).[4] Almanach byl prvním dílem v Haliči a na Ukrajině, které se zabývalo tzv. „ženskou otázkou“ - kromě beletristických děl a etnografických výzkumů obsahoval řadu feministických článků, zejména o postavení žen na Ukrajině a ve světě. Sestavovatelkami a autorkami almanachu Peršij vinok byly výhradně ženy jak z Haliče, tak i z Dněprské Ukrajiny.
V Kyjevě
Olena Pčilka žila od 90. let 19. století v Kyjevě, kde byla v letech 1906 až 1914 šéfredaktorkou a vydavatelkou časopisu Ridnyj kraj (Рідний Край) a jeho měsíční přílohy, dětského časopisu Moloda Ukrajina (Молода Україна) (1908 až 1914). Byla tlumočnicí – do ukrajinštiny přeložila (mimo jiné) řadu děl ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola, polského spisovatele Adama Mickiewicze a ruského básníka, prozaika a dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina.[6]
Tvorba
Mezi její nejvýznamnější díla patří:
- Tovaryšky" (Kamarádky, 1887);
- Svitlo dobra i lyubovi (Světlo dobra a lásky, 1888);
- Soloviovyi spiv (Slavičí zpěv, 1889);
- Za pravdoyu (Za pravdu, 1889);
- Artyšok (Artyčok, 1907);
- Pivtora oseledsya (Jeden a půl slanečka, 1908);
- hra Suzhena ne ohuzhena (1881);
- hra Svitova rich (Světová věc, 1908)
- a další.
Odkazy
Poznámky
- Problematika jiných jmen pramení z různosti transkripce (přepisů) jejího jména z azbuky do latinky v různých jazykových mutacích. Začíná to již jejím jménem dívčím, které bylo nejspíše Ольга Драгоманов. Po sňatku v roce 1868 přibrala příjmení svého manžela (Косач) a jmenovala se Ольга Драгоманов–Косач. Celou situaci nezjednodušil ani její umělecký pseudonym Олена Пчілка. Tím pádem se můžeme v případě jména a příjmení její osoby setkat s následující plejádou různých přepisů: Olena Pčìlka; Olena Pčilková; Olena Ptschilka; Olena Pchilka; Olena Pechilková; Oljona Ptscholka; Olha Kossatsch; Olga Kossatsch; Olha Petriwna Kossatsch; Olga Petrivna Kosač; Ольга Петрівна Косач; Olha Drahomanová-Kosachová; atd.
- GPU je zkratka pro Государственное политическое управление (ГПУ) jako orgán státní politické bezpečnosti (správy)) při NKVD RSFSR. Tato zvláštní zpravodajská služba a tajná policie Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR) byla zřízena 6. února 1922 na Leninův návrh na IX. sjezdu sovětů.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Olena_Ptschilka na německé Wikipedii a Olena Pchilka na anglické Wikipedii.
- Olena Pčìlka (1849-1930); skutečné jméno: Ol’ha Kosač – ukrajinská spisovatelka a etnografka [online]. web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2022-03-24]. Identifikační číslo: js2008469438. Dostupné online.
- Aleksandr Mikhaĭlovich Prokhorov. Great Soviet encyclopedia. [s.l.]: Macmillan, 1982. Dostupné online. S. 185. (anglicky)
- OLGA, Kosach-Kryvyniuk. Леся Українка: Хронологія життя і творчості (česky: Lesja Ukrajinka: Chronologie života a díla). New-York: [s.n.], 1970. (anglicky)
- Women's Voices in Ukrainian Literature; Nataliya Kobrynska (1855-1920) [online]. Language Lanterns Publications [cit. 2022-03-18]. Biografická skica. Dostupné online. (anglicky)
- Pchilka, Olena [online]. web: Wncyklopedie of Ukraine com [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- životopis Olena Ptschilka [online]. web: Ukrainische Literatur [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. (ukrajinsky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olena Pčìlka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olena Pčilka
- Obrázky k tématu Olena Pčilka na Obalkyknih.cz
- Dílo Mein erster Erfolg ve Wikizdrojích (německy); český název: „Můj první úspěch“; přeložil Vladimir Czumikov
- Přehled děl Oleny Pčilky (60 děl v 91 publikacích ve 3 jazycích a 403 knihovních fondech) [online]. web: World Catalog org [cit. 2022-03-25]. Пчілка, Олена (60 works in 91 publications in 3 languages and 403 library holdings; ). Dostupné online.
- ODARCHENKO, Petro. Olena Pčilka na Encyklopedii Ukrajiny [online]. web: Encyklopedie Ukrajiny com [cit. 2022-03-25]. Dostupné online.
[[Kategorie:Úmrtí [4. říjen]]