Oleksij Zaklynskyj

Jeho rodiče zemřeli, když byl ještě chlapcem. Vychovávali ho pak příbuzní v Ozerjanech. Vystudoval gymnázium ve Stanislavově a studoval práva na Vídeňské univerzitě. Kvůli nedostatku financí, ale studia nedokončil. Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Podílel se na ustavení Ruské rady ve Lvově a byl delegátem Slovanského sjezdu v Praze. Byl i literárně činný. Je autorem populární písně Там, де Чорна гора (Tam, kde Čorna hora).[3]

Angažoval se v politice. Zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu[1] a byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Stanislavov, Bohorodčany atd.[4] V roce 1873 se uvádí jako Alexius Zakliński, řeckokatolický farář, bytem Bohorodčany.[5] V parlamentu zastupoval provládní rusínský blok.[6] Ten v roce 1873 čítal 15-16 poslanců (jeden poslanec, Stepan Kačala, kolísal mezi rusínským a polským táborem). Zaklynskyj náležel mezi deset rusínských poslanců z řad řeckokatolického kléru.[7] Rusíni zpočátku v roce 1873 tvořili jen volnou skupinu, která v parlamentu vystupovala jako spojenec německorakouské centralisticky a liberálně orientované Ústavní strany. Brzy však vznikl samostatný Rusínský klub.[8] Jako člen Rusínského klubu se uvádí i v roce 1878.[9] Patřil do starorusínského proudu.[2]

Zemřel v březnu 1891.[1][2]